Rudolf Inemann
český herec a režisér From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Rudolf Inemann (31. května 1861 Praha – 12. listopadu 1907 tamtéž[1]) byl český herec a režisér. Zprvu vystupoval jako komik na ochotnických scénách. Roku 1891 byl angažován do Národního divadla v Brně, o dva roky později se zúčastnil turné po USA. V letech 1894-99 působil jako herec a režisér v Lublani. V roce 1899 pohostinsky vystoupil v Praze a od následujícího roku se stal členem souboru Národního divadla. Byl oceňován jako představitel charakterních rolí.
Remove ads
Život
Narodil se 31. května 1861 v Praze[2] jako syn zlatníka. Od mládí jej lákalo divadlo. Zprvu působil jako salonní komik[3] na různých ochotnických scénách,[4] často společně s Josefem Švábem-Malostranským.[5][6]
Roku 1891 vstoupil do činoherního souboru Národního divadla v Brně. O dva roky později odjel s Ludvíkovou společností na turné po USA;[4] poznal tam mnoho dobrých vzorů. Po návratu do Evropy přijal roku 1894 místo herce a režiséra ve slovinském divadle v Lublani. Během šesti let, které tam strávil, vyspěl a připravil se pro významné role.[3] Měl rovněž zásluhy o profesionalizaci a umělecký vzestup lublaňské scény: zavedl řadu pravidel, přesunul zkoušky z večerních hodin do denních, čímž odpadli mnozí amatéři, rozšířil repertoár a v dramatické škole vychovával začínající herce. Za základ považoval klasické hry evropských autorů; jako první uvedl na slovinskou scénu Hamleta (1899).[2]
Roku 1899 pohostinsky vystupoval v Praze; s velkým diváckým úspěchem zde zahrál postavu Shylocka v Kupci benátském (William Shakespeare), Jana Výravy ve stejnojmenné hře Františka Adolfa Šuberta a chevaliera z Rocheferrierů ve veselohře Při piketu (z francouzštiny přeložil Jaroslav Pospíšil).[3] Následujícího roku, po skončení jeho lublaňské smlouvy, byl přijat do souboru pražského Národního divadla. Vytvořil zde další úspěšné role, např. starého Ekdala v Ibsenově Divoké kachně a kumánského kapitána v Jiráskově Janu Žižkovi.[4]
Poslední rok života trpěl nervovou chorobou, která se zprvu projevovala problémy s pamětí. Vzal si několikaměsíční dovolenou, nemoc ale postupovala. V létě 1907 byl nucen odejít do penze. Nakonec byl přijat do ústavu choromyslných, kde po několika dnech, 12. listopadu 1907, zemřel.[4]
Jeho manželka, dcera operního pěvce Josefa Lva,[3] rovněž úspěšně vystupovala jako pěvkyně v Lublani.[7]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads