Rudolf Josef Pálffy z Erdődu

Hrabě Rudolf (I.) Josef Pálffy z Erdődu (4. března 1719, Vídeň - 1. dubna 1768, Bratislava) byl uherský šlechtic z rodu Pálffyů z Erdődu, důstojník císařské armády, politik a sběratel umění.

Rudolf Josef Pálffy z Erdődu
Narození	4. března 1719 Vídeň
Úmrtí	1. dubna 1768 (ve věku 49 let) Bratislava
Povolání	voják a důstojník
Choť	Marie Eleonora z Kounic-Rietbergu
Děti	Rudolf II. Karel Pálffy z Erdődu Jan Pálffy z Erdődu Marie Josefa Pálffyová z Erdődu[1]
Rodiče	Leopold I. Pálffy z Erdődu a Marie Antonie Raduitová ze Souches[1]
Příbuzní	Leopold II. Štěpán Pálffy z Erdődu a Mikuláš VIII. Pálffy z Erdődu (sourozenci) Alois Pálffy z Erdődu, Fidel Pálffy z Erdődu, Jan Karel Pálffy z Erdődu, František Pálffy z Erdődu[1], Alžběta Pálffyová z Erdõdu, Vincent Pálffy z Erdődu a Marie Barbora Pálffyová z Erdődu[1] (vnoučata)
Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Zámek Červený Kameň

Portréty příslušníků husarského pluku Rudolfa Pálffyho nad hlavným schodištěm zámku Červený Kameň

Narodil se jako Rudolf Josef Joachim Jan Vilibald Adrián Juda Tadeáš hrabě Pálffy z Erdődu, nejmladší syn hraběte Leopolda Josefa Pálffyho (1681 – 1720) a jeho manželky Marie Antonie Raduitové de Souches (1683–1750).

Jako mladý Rudolf studoval ve Vídni.

24. listopadu 1742 se v Brně oženil s českou hraběnkou Marií Eleonorou Kounicovou z Rietbergu (1723–1776), s níž měl deset dětí: tři syny a sedm dcer. Marie Eleonora byla sestrou královského kancléře Marie Terezie, Václava Antonína Kounice z Rietbergu, Rudolf měl tedy na vídeňském dvoře vynikající postavení, nejen díky svým pozdějším zásluhám v bojích o rakouské dědictví a sedmileté válce, ale také díky příbuzenským vztahům s kancléřem Kounicem.

Od roku 1759 Rudolf Josef vlastnil husarský pluk, který bojoval ve válce o rakouské dědictví a sedmileté válce za Marii Terezii. Dosáhl hodnosti polního podmaršálka a získal úřad královského komorníka.

Rudolf se nevěnoval politické kariéře jako mnozí jeho předkové, ale proslavil se jako voják a sběratel uměleckých předmětů, mecenáš umění a stavebník. Byl znám jako sběratel starožitností a kuriozit, které během svého života nashromáždil ve svém kunstkabinetu.

Byl majitelem panství Pezinok a Svatý Jur a od roku 1732 se stal spolumajitelem hradního panství Červený Kámen, kde provedl rozsáhlé stavební úpravy rodového sídla, včetně výstavby kamenného mostu, stájí a jízdárny a revitalizace zahrad.

Rudolf se stal zakladatelem červenokamenské linie, která se stala početně nejsilnější v rámci celého Pálffyovského rodu, díky čemuž její potomci žijí dodnes.

Rudolf I. Josef Pálffy zemřel 1. dubna roku 1768 v Bratislavě. Byl pohřben v rodinné hrobce pod františkánským kostelem v Malackách. Vdova Marie Eleonora ho přežila o osm let a její tělo po smrti spočinulo po boku manžela.