Rudolf Stockar

Rudolf Stockar, křtěný Rudolf František Stockar von Bernkopf (28. května 1886 Doloplazy^[1] – 19. prosince 1957 Praha), byl český šlechtic, povoláním architekt a designér. Před zrušením šlechtických titulů v roce 1918 používal rodné příjmení Stockar von Bernkopf, Stockar-Bernkopf nebo Stockar z Bernkopfů.^[2]

Rudolf Stockar
Narození	28. května 1886 nebo 25. května 1886 Doloplazy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. prosince 1957 (ve věku 71 let) Praha Československo Československo
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	architekt, urbanista, designér, sklářský výtvarník a designér nábytku
Příbuzní	Zdeněk Nejedlý (švagr)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Rudolf Stockar se narodil v rodině správce Doloplazského cukrovaru, svobodného pána Rudolfa Marii Jana Stockara von Bernkopf (16. říjen 1850, Sazená u Velvar – 11. duben 1904, Praha) a jeho ženy Františky Vojtěšky Filipové (20. duben 1866, Kutná Hora – 16. červen 1899, Uhříněves). Měl mladšího bratra Jaroslava Františka (* 1890), absolventa Vysoké školy technické v Praze, a sestru Marii Rudolfu (22. duben 1885 – 1974). Rodina pocházela z původně švýcarského a rakouského šlechtického rodu Stockarů, jehož počátky sahají do 15. století.^[3]

V letech 1904–1909 vystudoval architekturu na pražské technice v ateliéru profesora Jana Kouly.

Začínal tvorbou ve stylu geometrické secese. Na přelou desátých a dvacátých let experimentoval s kubismem, rondokubismem (národní styl) a art deco. Své pozdější dílo tvořil ve stylu purismu a funkcionalismu. Od roku 1910 pracoval také jako designér pro družstvo Artěl; v letech 1915–1925 byl členem jeho vedení.^[4]

Nejprve pracoval jako úředník pražského magistrátu, později si založil vlastní projekční ateliér. Zkoušku úředně oprávněného civilního inženýra složil 26. října 1914.^[5] Svatba Dne 18. června 1910 se Rudolf Stockar oženil s Ludmilou Brichtovou (1888–??), prostřední dcerou Arnošta Brichty, ředitele deníku Česká politika. Svatba proběhla v kostele Matky Boží před Týnem jako paralelní trojí sňatek, při kterém si tři sestry Brichtovy Blažena (1884), Ludmila (1888) a Václava (1890) vzaly tři ženichy.^[6] Manželství zůstalo bez potomků.^[7]

Rodina

Rudolf Stockar byl švagrem Zdeňka Nejedlého, který se oženil jako první s Marií (* 1881), prvorozenou dcerou Arnošta Brichty. Stejně tak byl švagrem hudebního vědce Vladimíra Helferta, jehož manželkou byla Blažena, rozená Brichtová (* 1884), a malíře Otakara Štáfla, manžela Václavy Brichtové (* 1884) ^[8][9][10]

Dílo

Realizované stavby

• 1910–1911 Vlastní vila, Na baště sv. Tomáše 231/5, Praha 1 – Hradčany^[11] stavbu realizoval stavitel Jaroslav Libánský spolu se sousedním symetrickým domem.
• 1912 Rodinný dům, Nad Rokoskou 909/15, 182 00 Praha 8 – Libeň^{[12][p 1]}
• 1913 Budova Děkanství, Praha – Uhříněves
• 1916 Interiér cukrárny v paláci Ligna, Praha 1 – Nové Město, spolu s Františkem Kyselou^[13]
• 1918 Vila Františky Lipčíkové, Olomouc, Brněnská 80, jedna mála kubistických staveb na Moravě.^[14]
• 1921–1922 Sokolovna, Jablonné nad Orlicí
• 1922 Přestavba obchodního a nájemního domu, Jungmannovo nám. 764/4 a zároveň ulice 28. října 764/8, Praha 1 – Nové Město^{[15][16][17][18]}
• 1922 úprava průčelí továrny na barvy F. J. Materna, Praha 7 – Holešovice, čp. 313, Dělnická 20.^[19]
• 1925–1931 Lázeňský dům Palace, Sliač
• 1927–1930 Masarykova obecná a občanská škola, Vimperk
• 1927–1930 Palác Báňské a hutní společnosti, Praha, roh Jungmannovy a Lazarské (řízení stavebních a řemeslných prací)^[20]
• 1931 Vila, Skalní 172/17, ve vilové čtvrti na Barrandově v Praze 5
• 1932 Nájemní dům, Jičínská 2285/4, Praha 3 – Vinohrady,^[21]
• 1936–1937 Dům „U bílé koule“, Úvoz 228/5, Praha 1 – Malá Strana,^[22]
• 1937 Obytný dům, Koulova 1593/4, Praha 6 – Dejvice
• 1938 Přestavba nakladatelství, pasáž a kinosál "Praha", Václavské nám. 834/17, Praha 1 – Nové Město^[23] (zbořeno)
• 1939 Nájemní domy Pensijního fondu Národní banky pro Čechy a Moravu, Praha 7 - Holešovice, v ulicích Belcrediho, Vinařské a Heřmanově; společně s architektem Josefem Šolcem. ^[24]

• 
  Vila Františky Lipčíkové, Olomouc
• 
  Činžovní dům, Praha 1, Jungmannovo nám. 4
• 
  Lázeňský dům Palace, Sliač
• 
  Továrna na barvy Materna, Praha 7

Nerealizované projekty

• 1927 Návrh obchodního domu (v místě dnešního OD Kotva)^[25]

Design

Pro družstvo Artěl navrhoval zařízení interiérů, nábytek, sklo, keramiku, stolní kuřácké soupravy^[26], pouzdra na cigarety a další kovovou galanterii a stříbrné šperky.^[27]

• 
  Rudolf Stockar: Stolní kuřácká souprava, 1919
• 
  Rudolf Stockar: Pouzdra na cigarety, 1919
• 
  Rudolf Stockar: Kuchyně Artělu na druhém vzorkovém veletrhu v Praze v roce 1921