Rumunský lei
rumunská měna From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Rumunský lei, v prvním pádě jednotného čísla také leu,[2][3] je národní měnou Rumunska. Jeho ISO 4217 kód je RON. Jeden lei se dělí na 100 „bani“ (jednotné číslo „ban“). Slovo leu v rumunštině znamená lev. Podle této šelmy se jmenují i další měny: moldavský lei a bulharský lev. Rumunsko jako člen EU je povinno v budoucnu nahradit svoji měnu eurem.
Remove ads
Historie
První leu
Po sjednocení Rumunska v roce 1860 vznikla potřeba vlastní měny. Rumunská vláda chtěla, aby se nazývala rumunský frank, ale velmoci to nepovolily.[4] Název měny byl tedy zvolen podle jáchymovského tolaru, jemuž se mezi lidem říkalo „lev“, rumunsky leu, podle českého lva, který býval na nich vyražen.[5] Leu jako národní měna tak vznikl v roce 1867 a dodržoval standardy Latinské měnové unie.[6] První mince byly raženy v Londýně a do oběhu se dostaly v roce 1868, bankovky se objevily až v roce 1877, a to ve formě hypotéčních dluhopisů, kvůli jejichž vydání vláda zastavila některé nemovitosti. Standardní bankovky vydala teprve v roce 1880 nově zřízená Rumunská národní banka, založená na po získání úplné nezávislosti státu.[4]
Během první světové války byly bankovky vydávány jednak okupačními mocnostmi Trojspolku (byly tištěny v Berlíně), jednak Rumunskou národní bankou, která se i s rumunským zlatým pokladem evakuovala do Moskvy.[7] Po válce dosáhlo Rumunsko své největší teritoriální expanze (tzv. Velké Rumunsko) a kromě lei zde obíhalo zde množství měn – koruna, rubl a lev. Tyto měny byly do konce roku 1920 staženy z oběhu, nicméně v roce 1929 musel být leu devalvován.[4] V oné době se leu používal i v částech současných států Moldavsko, Ukrajina, Bulharsko.
Když v roce 1944 Sovětský svaz začal obsazovat rumunské území, uvedl tam do oběhu vlastní emisi lei. Přestože se na konci druhé světové války snažila rumunská vláda měnu stabilizovat, vypukla v zemi inflace. Tu nebyla nová komunistické vláda schopna, ani ochotna regulovat a záhy přešla v hyperinflaci, takže musela být vydána bankovka v hodnotě 5 miliónů lei.[4]
Druhý leu
15. srpna 1947 byla provedena denominace měny v poměru 20 000 starých lei za 1 nový, tzv. „stabilizovaný“ leu (ROS). Denominace byla provázena měnovou reformou, která stanovila směnné stropy pro obyvatelstvo v závislosti na profesních kategoriích (rolník, dělník nebo živnostník).[4]
Třetí leu
Další měnová reforma byla provedena 26. ledna 1952, na základě níž pozbylo platnosti všechno staré oběživo a bylo nahrazeno novým. Zároveň proběhla denominace měny, ale směnný poměr se lišil podle objemu peněz předložených k výměně: pro státní instituce a podniky to byl poměr 20 starých lei ku 1 novému leu (ROL), pro obyvatelstvo platily poměry od 100 do 400 starých lei za 1 nový leu.[4] Tím byla peněžní zásoba obyvatelstva dramaticky snížena.
Po pádu komunistického režimu vypukla v zemi inflace způsobená částečně velkou peněžní zásobou obyvatelstva nepokrytou dostatkem zboží. V roce 2005 obíhaly bankovky hodnot 2 000, 10 000, 50 000, 100 000 a 500 000 a 1 000 000 lei.
Čtvrtý leu
1. července 2005 byla provedena denominace měny v poměru 10 000 starých lei (ROL) za 1 nový lei (RON).[4] Výměna peněz nebyla nijak omezena a obě varianty měny byly v oběhu současně až do 31. prosince 2006.
Remove ads
Mince a bankovky
V oběhu jsou mince nominálních hodnot 1, 5, 10 a 50 banů. Mince o hodnotě 50 banů existuje v mnoha verzích s různými pamětními motivy.[8] Bankovky mají nominální hodnoty 1, 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 lei. Bankovky rumunského lei byly též první bankovky v Evropě, které byly vyrobeny z polymerů.[9]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads