Rychnovský úval

Rychnovský úval je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Třebechovické tabule, ležící v okrese Rychnov nad Kněžnou a malou částí též v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.

Rychnovský úval
Město Kostelec nad Orlicí, v dáli Opočenský hřbet
Nejvyšší bod	372 m n. m. (bezejmenná kóta)
Rozloha	166,5 km²
Nadřazená jednotka	Třebechovická tabule
Sousední jednotky	Českomeziříčská kotlina Černilovská tabule Opočenský hřbet Bědovická plošina Orlické nivy Brodecká plošina Bohuslavická tabule Podorlická pahorkatina Svitavská pahorkatina
Podřazené jednotky	Dobrušský úval Vamberský úval Častolovická kotlina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Horniny	slínovec, vápenec, prachovec, štěrk, písek, spraš
Povodí	Divoká Orlice / Dědina
Souřadnice	50°12′8″ s. š., 16°12′26″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídla

Město Opočno se zámkem, rybník Broumar, v dáli hřbet Chlumu

Město Vamberk, v dáli Podorlická pahorkatina a Orlické hory

Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Vršovka (na severu), Kvasiny (na východě), Sopotnice (na jihovýchodě), Čestice (na jihozápadě), Voděrady (na západě) a Přepychy (na severozápadě). Uvnitř okrsku leží částečně titulní město Rychnov nad Kněžnou a zcela či částečně města Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Opočno a Solnice.^[1]

Charakter území

Jsou zde chráněná území PR Skalecký háj, PR Zámělský borek, PP Broumarské slatiny, PP Dědina u Dobrušky, PR Kostelecký zámecký park (část), PP Halín (část), PPk Orlice (část).^[2]

Geomorfologické členění

Okrsek Rychnovský úval (dle značení Jaromíra Demka VIC–2B–2) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule a podcelku Třebechovická tabule.^[2] Podle alternativního členění Balatky a Kalvody^[3] se Rychnovský úval (zde však územně rozsáhlejší) dále člení na podokrsky Dobrušský úval na severu, Vamberský úval v centru a na jihovýchodě a Častolovická kotlina na jihu.

Úval sousedí s dalšími okrsky Orlické tabule: Českomeziříčská kotlina na severozápadě, Černilovská tabule, Opočenský hřbet a Bědovická plošina na západě, Orlické nivy a Brodecká plošina na jihozápadě a Bohuslavická tabule na severu. Dále sousedí s celky Podorlická pahorkatina na východě a Svitavská pahorkatina na jihu.^[2]

Významné vrcholy

název vrcholu	výška (m n. m.)	podřazená jednotka
Dubinka	362	Vamberský úval
Chlum	359	Dobrušský úval
Červená vrata	347	Vamberský úval

Nejvyšším bodem Rychnovského úvalu je bezejmenná kóta (372 m n. m.) poblíž Vamberku při jihovýchodní hranici s Podorlickou pahorkatinou.^[3]