Orlická tabule

Orlická tabule je geomorfologický celek v severovýchodní části Východočeské tabule. Leží v Královéhradeckém kraji (okresy Trutnov, Náchod, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou) a v Pardubickém kraji (okresy Pardubice a Ústí nad Orlicí).

Orlická tabule
Město Kostelec nad Orlicí, v dáli Opočenský hřbet
Nejvyšší bod	454 m n. m. (U rozhledny)
Rozloha	1006,2 km²
Střední výška	291 m n. m.
Nadřazená jednotka	Východočeská tabule
Sousední jednotky	Východolabská tabule Svitavská pahorkatina Jičínská pahorkatina Krkonošské podhůří Podorlická pahorkatina
Podřazené jednotky	Úpsko-metujská tabule Třebechovická tabule
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Orlická tabule na mapě Česka
Horniny	slínovec, jílovec, spongilit, sedimenty
Povodí	Labe
Souřadnice	50°13′5″ s. š., 16°3′43″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIC-2
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídla

Řeka Úpa u Jaroměře

Orlice mezi Svinarami a Svinárkami

Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Dvůr Králové nad Labem (na severozápadě), Náchod (na severovýchodě), Žamberk (na východě), Vysoké Mýto (na jihu), Holice (na jihozápadě) a Opatovice nad Labem (na západě). Uvnitř celku leží města Choceň, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Třebechovice pod Orebem, Česká Skalice, částečně krajské město Hradec Králové a okresní město Rychnov nad Kněžnou, dále města Nové Město nad Metují a Jaroměř.

Charakter území

Je to plochá pahorkatina převážně v povodí Orlice, Úpy a Metuje, ležící na slínovcích, jílovcích a spongilitech svrchní křídy, s pleistocenními říčními a eolickými (větrnými) sedimenty. Je zde slabě rozčleněný akumulační, erozně akumulační a erozně denudační povrch pleistocenních říčních teras a údolních niv Úpy, Metuje, Orlice a přítoků, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů v oblasti křídových antiklinál a synklinál.^[1]

Geomorfologické členění

Celek Orlická tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–2) se geomorfologicky člení na dva podcelky: Úpsko-metujská tabule (VIC–2A) na severu a Třebechovická tabule (VIC–2B) na jihu.

Tabule sousedí s celky Východolabská tabule na západě, Svitavská pahorkatina na jihu, Jičínská pahorkatina a Krkonošské podhůří na severu a Podorlická pahorkatina na východě.^[1]

Kompletní geomorfologické členění Orlické tabule uvádí následující tabulka:

Geomorfologické členění Orlické tabule
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Východočeská tabule
ÚPSKO-METUJSKÁ TABULE	Českoskalická plošina
	Úpská niva
	Rychnovecká tabule
	Novoměstská tabule
	Metujská niva
	Bohuslavická tabule
TŘEBECHOVICKÁ TABULE	Opočenský hřbet	U rozhledny (454 m)
	Rychnovský úval
	Českomeziříčská kotlina
	Černilovská tabule
	Brodecká plošina
	Vysokochvojenská plošina
	Bědovická plošina
	Orlické nivy
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol

Nejvyšší vrcholy

Letecký pohled na část přehrady Rozkoš

Přírodní rezervace Hemže-Mýtkov

Nejvyšším bodem Orlické tabule je U rozhledny (454 m n. m.).^[2]

V tabulce jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 300 m n. m.

název vrcholu	výška (m n. m.)	podřazená jednotka
U rozhledny	454	Třebechovická tabule
Osičina	416	Třebechovická tabule
Dubinka	362	Třebechovická tabule
Chlum	359	Třebechovická tabule
Za Humny	355	Úpsko-metujská tabule
Starč	355	Úpsko-metujská tabule
Chlum	354	Třebechovická tabule
Čertův dub	352	Třebechovická tabule
Červená vrata	347	Třebechovická tabule
Chlum	343	Třebechovická tabule
Vinice	340	Úpsko-metujská tabule
Na Hradcích	335	Třebechovická tabule
Na Příčnici	332	Úpsko-metujská tabule
Králíčkův kopec	330	Úpsko-metujská tabule
Horka	324	Úpsko-metujská tabule
Vysoký Újezd	321	Třebechovická tabule
Lohová	311	Třebechovická tabule
Turek	309	Třebechovická tabule
Štěpnice	309	Úpsko-metujská tabule