SATurnin-1

SATurnin-1 je česká družice určená ke snímkování povrchu Země. V době svého vypuštění se jednalo o největší a nejvyspělejší českou družici. Je pojmenována po fiktivním sluhovi Saturninovi, hlavní postavě stejnojmenného románu.

SATurnin-1
Jiné názvy	GOLEM X[pozn. 1][1]
Pojmenováno po	Saturnin
Start	14. 1. 2025
Nosná raketa	Falcon 9
Výrobce	VZLU AEROSPACE
Druh	snímkovací družice
Hmotnost	14 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První návrh sondy vzniknul v roce 2022, integrace sondy probíhala od roku 2023 do září 2024, načež byla v říjnu odeslána do Spojených států amerických. Výroba probíhala na zakázku Ministerstva obrany ve VZLU AEROSPACE, samotná integrace probíhala v pražských Letňanech.^[2][3]

Vynesena na oběžnou dráhu byla 14. ledna 2025 raketou Falcon 9^[3][4] v rámci mise Transporter-12, mj. s další českou družicí TROLL. Detaily sondy byly ještě několik dní po startu veřejnosti utajeny.^[2]

Popis družice

Konstrukce

SATurnin-1 má konstrukci tzv. 12U CubeSatu,^[2] má tedy rozměry 32×22,5×22,5 cm a s roztaženými solárními panely rozpětí 87 cm. Její váha je přibližně 14 kg (některé zdroje uvádějí 20 kg^[3]). Na vnitřní stěně sondy jsou vygravírována jména členů zadávacího a vývojářského týmu.^[4][5]

Vybavení

Družice disponuje hvězdnou kamerou, díky které se může orientovat vůči inerciálnímu hvězdnému systému, a natočit tak hlavní teleskop s vysokou přesností na dané místo na Zemi. Snímky pořizuje digitální kamera s vysokým rozlišením, se zpracováním snímků přímo na palubě družici pomáhá umělá inteligence,^[5] přičemž rychlost snímkování je asi 100 snímků za den.^[4]

Doplňkové senzory orientace

• tříosý gyroskop^[5]
• tříosý fluxgate magnetometr^[5]
• šest dvouosých slunečních senzorů^[5]

Účel

Družice má sloužit Satelitnímu centru Vojenského zpravodajství při monitorování povrchu Země pro účely obrany a bezpečnosti Česka a jeho partnerů. Zároveň mají mít k datům přístup i orgány státní správy a krizového řízení. SATurnin-1 se stal první českou družicí, která pořizuje snímky povrchu v dostatečném rozlišení, aby nebylo nutné využívat kapacitu zahraničních satelitů.^[2][3][4]