SMS Schwarzenberg

SMS Schwarzenberg byla dřevěná třístěžňová fregata používaná rakouským a později Rakousko-uherským námořnictvem. Nese jméno císařského diplomata Jiřího Ludvíka ze Schwarzenbergu (1586-1646).

SMS Schwarzenberg
Spuštěna na vodu	23. dubna 1853
Osud	vyřazena 1890
Takticko-technická data
Výtlak	2514 t
Délka	64,6 m (na vodorysce)
Šířka	14,4 m
Ponor	6,2 m
Pohon	plachty (od r. 1862): parní stroj 1700 iHP
Rychlost	11 uzlů
Posádka	498 (v r. 1864)
Výzbroj	(1864): 6× 60liberní granátové dělo 4× 40liberní dělo 4× 24liberní dělo

Historie

Loď byla postavena v Benátkách.^[1] Až po roce 1862 byla vybavena lodním šroubem a parním strojem.

V roce 1854 byla admirálskou lodí arcivévody Ferdinanda Maxe. V roce 1862 začala přestavba lodi, při které byla vybavena parním strojem a lodním šroubem. Jednalo se o dvouválcový ležatý parní stroj o výkonu 1700 iHP, se kterým fregata dosahovala rychlosti až 11 uzlů.^[2]

V březnu 1864 byla fregata Schwarzenberg vlajkovou lodí komodora Wilhelma von Tegetthoff v bitvě u Helgolandu. Druhou rakouskou lodí bojující v bitvě byla fregata SMS Radetzky. Fregata Schwarzenberg v boji vedeném na krátkou vzdálenost obdržela 153 zásahů a například ztratila celý přední stěžeň.^[3]

V roce 1866 byla nasazena v bitvy u Visu, která skončila těžkou porážkou silnější a modernější italské flotily. V bitvě byla zařazena do II. divize, kterou tvořily starší dřevěné lodě. V bitvě ji velel kapitán řadové lodě Georg Millosich.^[4]

V roce 1890 byl loď vyřazena.