Saastal
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Saastal (francouzsky Vallée de Saas) je horské údolí ve Walliských Alpách, nacházející se v horní části švýcarského kantonu Valais. Je jedním z levých (jižních) bočních údolí údolí Rhôny ve Valais, která se na jihu hluboce zařezávají do Walliských Alp až k hlavnímu alpskému hřebeni (kde je zároveň hraničním hřebenem mezi Švýcarskem a Itálií) a otevírají se na severu směrem k řece Rhôně, hlavní geografické ose Valais.
Remove ads
Geografie
Údolí Saastal je známé především díky lyžařským střediskům Saas-Fee a Saas-Grund, blízkosti údolí Mattertal s Zermattem a přístupu k alpsky atraktivním oblastem řetězce Mischabel s nejvyšším vrcholem Švýcarska daleko od hranic, Domem.
Údolí Saas je východní větví údolí Vispertal, kde se na západě u obce Stalden spojuje s údolím Mattertal. Při příjezdu z údolí Rhôny se nejprve přes Visp a Stalden lze dostat do Eistenu a Saas-Balenu, poté do Saas-Grundu. Ze Saas-Grundu se údolím dále vede cesta do Saas-Almagell a později k přehradě Mattmark nebo odbočkou vpravo do Saas-Fee, o dobrých 200 metrů výše.
Na jihu a jihovýchodě hraničí údolí Saastal s italským údolím Valle Anzasca s hlavní obcí Macugnaga. Průsmyky Monte Moro Pass, Ofentalpass a Antronapass v údolí Saastal sloužily v minulosti jako pašerácké stezky. Po otevření průsmyku Simplonpass ztratily obtížně přístupné a vysoké průsmyky v údolí Saastal svůj význam.
Remove ads
Historie
Jednotlivé neolitické nálezy naznačují, že Saastal byl osídlen již ve 4. století př. n. l. Osadníci (5.–4. stol. př. n. l.) byli nejprve romanizováni a poté postupně germanizováni Alamany ve vrcholném středověku. Zatímco Eisten šel vlastní cestou, čtyři vesnice jižně od lesa Martiswald tvořily nejpozději od 13. století velkou obec Saas, která patřila k obci Visp. Kolem roku 1300 získali Saasští od Blandratů, pánů z Vispu, alpy mezi Martiswaldem a Mattmarkem a s nimi spojená vrchnostenská práva. V roce 1392 se Saas rozdělil na okresy Saas-Balen, Saas-Grund, Saas-Almagell a Saas-Fee, které v různých společných údolních statutech upravovaly měšťanská práva, užívání alpských pastvin a lov svišťů. Až do roku 1798 tvořilo pět údolních obcí čtvrť (Zenden) Visp, jejíž rychtář byl podle stanov z roku 1522 údolním soudcem. Území velké farnosti se shodovalo s územím farnosti Saas, která vznikla v roce 1400 oddělením od farnosti Visp (farní kostel v Saas-Grundu). V roce 1893, respektive 1907, vytvořily jednotlivé čtyři čtvrti vlastní farnosti.[1]
Až do výstavby mostu přes rokli při vstupu do údolí v roce 1546 se obyvatelé Saasu dostávali do Vispu po horské stezce. Udržovali styky se severní Itálií přes průsmyky Monte Moro, Antrona a Mondelli a ve 13. století založili mimo jiné walserské osady v údolí Valle Anzasca. V zájmu zajištění obchodu uzavřeli obyvatelé údolí Mattertal a Saastal s obyvateli údolí Valle Anzasca v roce 1291 mír. V polovině 19. století se údolí otevřelo cestovnímu ruchu a vyrostli zde průkopníci hotelnictví a horští průvodci. Ve 30. letech 20. století nahradila mulařskou stezku silnice. V letech 1960–65 vybudovala společnost Kraftwerke Mattmark AG na území čtyř obcí přehradu (v provozu od roku 1969, Saas-Almagell má z právních důvodů územní svrchovanost). V roce 1965 zahynulo 88 převážně italských stavebních dělníků, když se ledovec Allalin zřítil na baráky na staveništi.[1]
Remove ads
Sídla
Údolí Saas se skládá z celkem osmi obcí, přičemž pět obcí Eisten, Saas-Balen, Saas-Grund, Saas-Fee a Saas-Almagell leží zcela v Saastalu. Osm obcí v údolí (shora dolů - tj. od jihu k severu) je následujících:
a na spojnici údolí Vispertal:
Saas-Grund je bývalé hlavní sídlo údolí a po Saas-Fee druhá největší obec v Saastalu. Obce Saas-Almagell (1672 m n. m.), Saas-Grund (1559 m n. m.), Saas-Balen (1483 m n. m.) a Eisten (1086 m n. m.) leží na dně údolí na řece Saaservispa, obce Saas-Fee (1798 m n. m.) a Staldenried (1052 m n. m.) na svazích údolí.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads