Sarmizegetusa

Sarmizegetusa Regia bylo opevněné hradiště sloužící od dob krále Burebisty jako vojenské, politické a náboženské středisko Dáků. Město, rozkládající se na ploše více než 30 000 metrů čtverečních se nacházelo se na vrcholu téměř 1200 metrů vysoké hory a představovalo jádro obranného systému v Orăștijských horách. Někdy bývá označováno jako rumunské Machu Picchu. Sarmizegetusa zůstala dáckým hlavním městem až do roku 106, kdy ji za druhé dácké války dobyli a zpustošili Římané. Výjevy z pádu města lze naleznout na Trajánově sloupě v Římě. Poslední dácký král Decebalus uprchl do hor, kde spáchal sebevraždu. Sarmizegetusa poté zůstala opuštěná.

Sarmizegetusa
Poloha
Souřadnice	45°37′22″ s. š., 23°18′37″ v. d.
Stát	Rumunsko Rumunsko
Sarmizegetusa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	0,18 km²
Správa
Status	zaniklé sídlo
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozůstatky svatyň v královské Sarmizegetuse

Vítězové založili nedlouho poté na strategickém místě vzdáleném přibližně 40 kilometrů od královské rezidence kolonii nazvanou Ulpia Traiana Sarmizegetusa. Město, zalidněné veterány válek s Dáky, čítalo asi 20 až 25 000 obyvatel, disponovalo mohutnými hradbami a fungovalo jako kulturní a administrativní centrum římské Dácie. Dodnes jsou zde patrné ruiny fóra, amfiteátru a četných chrámů.

Současný stav

V lesích pohoří Sureanu zůstaly zachovány zbytky opevnění. Řady kamenných bloků archeologové označují termínem „murus dacicus“, dácká zeď. Uvnitř opevněné metropole jsou zbytky chrámů, zasvěcených dáckým bohům Zalmoxisovi, Gebeleizisovi a Benais. S hlavní městskou branou je spojuje 2000 let stará cesta, vydlážděná obrovskými kamennými deskami. ^[1]