Sasakové

Sasakové (Wång Sâsak) jsou příslušníci austronéského etnika obývajícího indonéskou provincii Západní Nusa Tenggara. Jejich populace se odhaduje na 3,8 milionu osob. Žijí převážně na ostrově Lombok, kde tvoří 85 % obyvatelstva.^[2] Jejich vesnice se nacházejí v hornatém vnitrozemí Lomboku, zatímco západní pobřeží s hlavním městem Mataram je etnicky smíšené.

Sasakové
Děti z národa Sasaků
Indonésie Indonésie	3 840 000[1]
Jazyk(y)
sasačtina, indonéština
Náboženství
sunnitský islám
Příbuzné národy
Balijci, Sumbawané

Hovoří sasačtinou, která se zapisuje balijským písmem a dělí se na pět dialektů: menó-mené, ngenó-ngené, meriyak-meriku, kutó-kuté a ngettó-ngetté. Původ etnonyma je nejasný, je odvozován od výrazů sak-sak (člun) nebo sa'-saq (jeden). Poprvé je toto označení doloženo v „pujunganském nápise“ datovaném do 11. století. Sasakové jsou příbuzní Balijcům, avšak na rozdíl od nich jsou většinou muslimové.

Historie

Byli poddanými říše Madžapahit a různých vládců z Bali, koncem devatenáctého století přijali nadvládu Nizozemské východní Indie. Od balijských hinduistů převzali rozdělení společnosti do čtyř kast: vládci se nazývali raden, následovali sestupně menak, perwangse a jajarkarang.^[3] Uzavírání sňatků se až do druhé poloviny dvacátého století řídilo pravidlem endogamie.

Islám přijali Sasakové v 15. století pod vlivem kazatele Sunana Giriho. Původně vyznávali synkretické učení Wetu Telu (modlitba třikrát za den), později mezi nimi převládl ortodoxně sunnitský směr Wetu Lima (modlitba pětkrát za den).^[4] Malá skupina Sasak Boda s necelými 10 000 příslušníky se stále hlásí k původní animistické víře.

Způsob života

Sasakové se věnují převážně zemědělství, pěstují rýži, kávovník, sóju, cukrovou třtinu a pandány. Rozšířenými řemesly jsou košíkářství, hrnčířství, tkalcovství a dřevořezba. Odívají se do pestrých sarongů. Domy stavějí z bambusu, obytné budovy se nazývají bale tani a sýpky lumbung. Hlavním svátkem je únorový Bau Nyale, spojený se sběrem jedlých mořských červů.^[5] Součástí kultury Sasaků jsou i orchestry gamelan, pro něž jsou typickými nástroji druh brumle zvaný genggong a flétna suling. Cyklus legend Serat Menak Sasak pochází z doby šíření islámu a bývá inscenován jako divadlo wayang. Peresean je rituální souboj mladých mužů s ratanovými holemi a štíty z buvolí kůže. K tradicím Sasaků patří také předsvatební únosy zvané merarik.^[6] Po nich následuje svatební procesí nyongkolan.

Galerie

• 
  Tkadlena
• 
  Peresean
• 
  Stavba zvaná lumbung
• 
  Na sasacké svatbě
• 
  Etnická mapa Lomboku