Otoni

Otoni, nazývaní též Ottoni, Liudolfovci či Liudolfingové, byla dynastie saských vévodů, která v roce 919 nastoupila na východofranský trůn. Ota I. Veliký byl roku 962 korunován císařem a stal se tak vlastním zakladatelem středověké Svaté říše římské. Význam Otonů je v tom, že se pokusili o podstatné posílení a upevnění říše prostřednictvím křesťanské církve, jelikož Jindřich I. Ptáčník byl zvolen a tak neměl důvěru ve šlechtě. Výrazem této snahy byla také tzv. otonská renesance a velkorysá stavební činnost v tzv. otonském slohu. Na dynastii Otonů navázala sálská dynastie a na ni později Štaufové.

Otoni
Země	Saské vévodství, Německé království, Svatá říše římská
Tituly	Císař říše římské Král Římanů Král Německa
Zakladatel	Liudolf Saský
Rok založení	9. století
Konec vlády	1024
Poslední vládce	Jindřich II.
Jiné jméno dynastie	Ottoni Liudolfovci Liudolfingové
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodokmen Otonů (rukopis, 12. století)

Králové a císařové z rodu Otonů

• Jindřich I. Ptáčník (876–936), východofranský král
• Ota I. Veliký (912–973), od roku 962 císař
• Ota II. (955–983), od roku 972 císař
• Ota III. (980–1002), od roku 996 císař
• Jindřich II. (973–1024), od roku 1014 císař

Rodokmen

• 1. Liudolf († 866), saský vévoda
  • 1.1. Bruno († 880), saský vévoda
  • 1.2. Ota († 912), saský vévoda
    • 1.2.1. Thankmar († před 912)
    • 1.2.2. Liudolf († před 912)
    • 1.2.3. Liudgarda († 923)
    • 1.2.4. Jindřich I. Ptáčník († 936), východofranský král 919 – 936
      • 1.2.4.1. Thankmar († 938)
      • 1.2.4.2. Ota I. Veliký (912 – 973), východofranský král 936 – 973, od roku 962 římský císař
        • 1.2.4.2.1. Vilém (cca 929 – 968), arcibiskup mohučský
        • 1.2.4.2.2. Liudolf Švábský († 957), švábský vévoda
          • 1.2.4.2.2.1. Matylda († 1011)
          • 1.2.4.2.2.2. Ota I. Švábský († 982), švábský a bavorský vévoda
        • 1.2.4.2.3. Liudgarda († 953), manželka Konráda, vévody lotrinského
        • 1.2.4.2.4. Matylda († 999)
        • 1.2.4.2.5. Ota II. (955 – 983), římský král a císař 961 – 983
          • 1.2.4.2.5.1. Adelheida († 1045)
          • 1.2.4.2.5.2. Žofie († 1039)
          • 1.2.4.2.5.3. Matylda († 1025), manželka falckraběte lotrinského Ezza
          • 1.2.4.2.5.4. Ota III. (980 – 1002), římský král a císař 983 – 1002
      • 1.2.4.3. Gerberga († 968/9), manželka lotrinského vévody Giselberta, později Ludvíka IV., západofranského krále
      • 1.2.4.4. Hedvika († po 958), manželka franského vévody Huga Velikého, matka Huga Kapeta, francouzského krále, zakladatele dynastie Kapetovců
      • 1.2.4.5. Jindřich I. Bavorský († 955), bavorský vévoda
        • 1.2.4.5.1. Jindřich II. Bavorský († 995), bavorský vévoda
          • 1.2.4.5.1.1. Jindřich II. († 1024), římský král a císař 1002 – 1024
          • 1.2.4.5.1.2. Bruno († 1029), biskup augšpurský
          • 1.2.4.5.1.3. Gisela († cca 1045), manželka Štěpána I., uherského krále
        • 1.2.4.5.2. Gerberga († 1001)
        • 1.2.4.5.3. Hedvika († 994), manželka švábského vévody Burkharda
      • 1.2.4.6. Bruno (925 – 965), arcibiskup kolínský (953 – 965)
    • 1.2.5. Oda († po 952), manželka Zwentibolda, lotrinského krále a později hraběte Gerharda
  • 1.3. Liudgarda († 885), manželka Ludvíka Mladšího, východofranského krále
  • 1.4. Hathumod († 874)
  • 1.5. Gerberga († 896)
  • 1.6. Christina († 919)

Odkazy

Literatura

• BROOKE, Christopher. Evropa středověku v letech 962-1154. Praha: Vyšehrad, 2006. 480 s. ISBN 80-7021-831-2.
• DVORNÍK, František. Zrod střední a východní Evropy. Mezi Byzancí a Římem. Praha: Prostor, 1999. 528 s. ISBN 80-7260-005-2.
• KELLER, Hagen. Otoni. Jindřich I. Ptáčník, Ota I., II., III., Jindřich II. Praha: Vyšehrad, 2004. 119 s. ISBN 80-7021-733-2.
• Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha: Argo, 2008. 342 s. ISBN 978-80-257-0088-4.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otoni na Wikimedia Commons