Schebkův palác

Schebkův palác, zvaný též „Andělský dům“, je novorenesanční dům stojící na adrese Politických vězňů 7, čp. 936/II, na Novém Městě, Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Schebkův palác
Schebkův palác v ulici Politických vězňů
Základní informace
Sloh	novorenesanční architektura
Architekt	Vojtěch Ignác Ullmann
Výstavba	1870–1872
Materiál	zdivo
Stavebník	baron Jan Schebek
Současný majitel	Akademie věd ČR
Poloha
Adresa	Politických vězňů 936/7 Praha 1, Nové Město 110 00  Praha 1, Česko Česko
Ulice	Politických vězňů
Souřadnice	50°4′59,88″ s. š., 14°25′45,12″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	44558/1-1159 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny paláce

Palác stojí na místě, kde měl (podle Berní ruly) v roce 1654 panský dům Kryštof z Valdštejna. V roce 1691 ho koupila rodina Bredů a nechala tu postavit barokní palác, který byl značně poškozen při pruském obléhání Prahy v roce 1757. V poškozeném paláci byla v letech 1760–1780 nemocnice milosrdných bratří a pak dům věnovala Marie Terezie sirotčinci sv. Jana Křtitele.^[2]

Současná novorenesanční podoba budovy pochází z let 1870 až 1872. Stavbu si objednal podnikatel a stavitel silnic baron Jan Schebek – odtud pochází název „Schebkův palác“. Třípatrovou stavbu, která patří mezi autorova vrcholná díla, navrhl architekt Vojtěch Ignác Ullmann.

Od roku 1890 přešel palác do vlastnictví Rakousko-uherské banky a ta do něj umístila své pražské ústředí. Po vzniku Československa se palác stal sídlem nově vzniklé československé ústřední banky, nazvané Bankovní úřad ministerstva financí, do jejího vlastnictví přitom přešel po podpisu dohody s likvidovanou Rakousko-uherskou bankou v roce 1922. K tomuto účelu ale byly prostory paláce příliš stísněné, a tak budovu doplnily přístavby.

V roce 1927 se vlastníkem budovy stala nově vzniklá Národní banka Československá. Jejím potřebám palác sloužil i po přesunutí sídla banky do budovy České průmyslové banky v ulici Na příkopě.

V roce 1963 palác získala Československá akademie věd, ale národní banka si přitom vyhradila právo na jeho další využívání. Akademie věd tam umístila svůj ekonomický ústav.

V současné době v budově sídlí Národohospodářský ústav Akademie věd ČR a specializované pracoviště CERGE-EI.^[3]

Architektura stavby

Palác je vystavěn v novorenesančním slohu navazujícím na římskou renesanci.^[3] Zajímavé je zejména reprezentativní mramorové schodiště,^[4] stropní malby Viktora Barvitia v lunetovém alias Dianině sále a plastiky Josefa Wagnera u vstupního portálu.

Galerie

• 
  Vstup do paláce
• 
  Nádvoří
• 
  Nádvoří
• 
  Vestibul
• 
  Vestibul
• 
  Detail sochy muže
• 
  Detail sochy ženy