Schichau-Werke
německý strojírenský podnik From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Schichau-Werke byla německá loděnice se sídlem v Elbingu. Pobočky měla i v dalších městech. Založena byla roku 1837 jako továrna na lisy a zemědělské stroje. Od roku 1854 stavěla i lodě a roku 1860 dodala svou první lokomotivu. Stavěla civilní a vojenská plavidla, věnovala se i výrobě lokomotiv a dalších produktů. Německému císařskému námořnictvu dodala osm bitevních lodí a několik křižníků. Kromě toho byla významným stavitelem torpédoborců. Pro nástupnickou německou Kriegsmarine stavěla loděnice například torpédovky a ponorky. Lokomotiv vyrobila více než 4300 kusů. Loděnice zanikla v roce 1945, neboť po druhé světové válce se její závody ocitly na území Sovětského svazu a Polska.
Remove ads
Historie
Společnost F. Schichau GmbH vznikla roku 1837 jako továrna na lisy a zemědělské stroje. Jejím zakladatelem byl Ferdinand Schichau. Roku 1854 společnost otevřela loděnici v Elbingu a roku 1860 dodala první lokomotivu.[1] Od roku 1877 se společnost úspěšně věnovala stavbě torpédových člunů a později též torpédoborců pro německé námořnictvo a na export. Roku 1889 společnost postavila malý dok pro údržbu a opravy plavidel v Pilavě. Protože loděnice v Elbingu byla omezena svou polohou na řece Elbing, bez přímého přístupu k moři, roku 1892 společnost otevřela loděnici pro stavbu velkých plavidel v Danzigu. Tam mohla stavět i bitevní a zaoceánské lodě. Roku 1929 byla společnost ve finančních problémech odkoupena německou vládou. Roku 1930 se její součástí stala malá loděnice a vagonka Union Giesserei v Královci.[2]
V letech 1941–1945 nesla loděnice nový název F. Schichau AG.[2] Za druhé světové války byly Schichau-Werke významným dodavatelem ponorek. Celkem jich v letech 1941–1945 dokončila 94 kusů, z toho 64 typu VIIC a třicet typu XXI. Dalších 192 zůstalo nedokončeno, nebo byla stavba zrušena před založením kýlu.[3] Poslední lokomotivy společnost dodala v lednu 1945. Celkem jich za dobu své existence vyrobila více než 4300.[1] Během války Schichau-Werke využívaly práce vězňů z koncentračního tábora Stutthof.[4]
Po druhé světové válce bylo území, na kterém loděnice působila, rozděleno mezi Sovětský svaz a Polsko. Závod v Elblągu nahradil polský podnik Zakłady Mechaniczne Zamech a loděnice v Gdaňsku se stala součástí polského závodu Stocznia Gdańska.[2] Kromě stavby lodí se továrna zabývala také stavbou vagonů, kotlů a tanků.[1] Loděnici v Královci nahradila sovětská loděnice Jantar. Část vedení a zaměstnanců založila nový podnik F. Schichau AG v Bremerhavenu.[2]
Remove ads
Postavená plavidla (výběr)
Bitevní lodě

Bitevní křižníky

- Třída Mackensen
- Graf Spee – nedokončen
Křižníky

- Třída Kolberg
- Kolberg
- Třída Pillau
- Pillau (ex Muravjov-Amurskij)
- Elbing (ex Admiral Něvelskoj)
- Novik – ruské námořnictvo
Torpédoborce


- Třída S 178 (21 ks)
- Třída S 152 (6 ks)
- Třída S 131 (9 ks)
- Třída S 113 (3 ks)
- Třída S 53 (14 ks)
- Třída S 49 (4 ks)
- Třída S 31 (6 ks)
- Třída S 13 (12 ks)
- Třída S 176 (4 ks)
- Třída S 165 (8 ks)
- Třída S 138 (12 ks)
- Třída S 126 (6 ks)
- SMS S 125
- Třída S 120 (5 ks)
- Třída S 114 (6 ks)
- Třída S 102 (6 ks)
- Třída S 90 (12 ks)
- Třída Bditělnyj (10)
- Třída La Plata (2 ks) – argentinské námořnictvo
- Třída Lampo (6 ks) – italské námořnictvo
- Třída Chaj-lung (4 ks) – Říše Čching
Ponorky
Ostatní
- Torpédovka typu 1941 (15 ks, nedokončeny)
- Torpédovka typu 1939 (15 ks)
- Torpédovka typu 1937 (9 ks)
- Torpédovka typu 1935 (6 ks)
- Třída Iltis
- SMS Iltis
- SMS Jaguar
- RMS Homeric – zaoceánský parník
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads