Schopnost
naučená schopnost provádět nějakou činnost nebo plnit určitou roli From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Schopnosti jsou vlastnosti osobnosti, které jsou rozvinuté výcvikem, vzděláním nebo zkušeností. Jsou důležité pro kvalitní rozvoj a využití při určitých činnostech. Člověk se s nimi nerodí, schopnosti je třeba těmito činnostmi utvrzovat a dále rozvíjet. Jádrem schopností jsou vrozené vlohy (dispozice).
V psychologii se schopnosti obecně vymezují jako souhrn předpokladů jednotlivých duševních funkcí k určité činnosti (vyřešení problému, orientace v situaci a odpovídající reagování na její podmínky atd.). Není-li vloha aktualizována (rozvíjena), pak se možnost přetvořit ji ve schopnost ztrácí. Například netrénovaná hudební vloha může zůstat nerozvinutá – latentní. Bez každodenního tréninku hry na hudební nástroj zůstane nadání nevyužité.
Remove ads
Rozbor
Schopnosti jako celek vystupují v jednotlivých kognitivních procesech a ovlivňují výsledek těchto procesů. Schopnosti lze vymezit jako dispozice k průběhu kognitivních (poznávacích) procesů, jako dispozice, které určují (determinují) kvantitu a kvalitu výsledku těchto procesů. Jinými slovy, jsou dispozicemi k plnění kognitivních úloh.
Výsledný výkon člověka však není pouze funkcí těchto dispozic. Výkon je ovlivněn řadou dalších proměnných. Zjednodušeně řečeno, z jedné třetiny je kvantita a kvalita výkonu dána úrovní nutných schopností (včetně talentu), z další třetiny vlastnostmi nevýkonové povahy, především vlastnostmi charakterovými jako například vytrvalostí, rozhodností, cílevědomostí. Z další třetiny pak může výkon ovlivnit náhoda: například pokud budu z iracionálních důvodů svému vedoucímu nesympatický a ten mi nebude důvěřovat, nebude můj výkon hodnotit spravedlivě. A naopak. Mezi zmíněné náhody patří vše, co nemohu zcela ovlivnit – rodina, do níž se narodím, genetické dispozice, vliv vychovatelů a učitelů, vliv vrstevníků, vliv společnosti a režimu apod.
Schopnosti v širším slova smyslu jsou vlastně dispozice k jistému typu prožívání a chování. Schopnosti (tedy talent) mohou být obecné a specifické. Obecné se projevují ve více situacích a v řadě intelektuálních dovedností. Specifické schopnosti se vážou na konkrétní kognitivní činnosti, někdy se označují jako dovednosti. Specifické schopnosti se projevují ve specifických situacích.
Remove ads
Míra schopností
Jednotlivé schopnosti mají vrozený a získaný podklad. Rozlišujeme vlohy, nadání, schopnosti a talent. Vloha a nadání jsou spíše vrozené. Schopnosti a talent jsou současně vrozené a získané (rozvíjené). Rozlišujeme také míru zastoupení určité schopnosti – její šířku i hloubku.
Pokud vloha dostane šanci se rozvinout, hovoříme o schopnosti. Schopnosti se rozlišují od nadání; středně rozvinuté schopnosti se označují jako talent a mimořádně rozvinuté schopnosti jako genialita.
- nadání – schopnosti umožňující nadprůměrný výkon
- talent – souhrn zvlášť rozvinutých schopností, jež člověku zaručují mimořádné výkony[zdroj?!]
- genialita – mimořádně velký talent
Pozn.: Toto dělení je poplatné starší české psychologické literatuře. V současné světové psychologii rozhodně není takto jednoznačné. Častěji se v ní setkáváme s rozdělením specifického talentu (hudební, výtvarný) od poměrně obecného nadání (gifted children, gifted people), které je specifickým souborem kognitivních i prožitkových odlišností takovýchto lidí (vyšší inteligence, rychlé učení, zvýšená citlivost), která je předurčuje k rychlejšímu a lepšímu zvládnutí mnoha schopností, vědomostí a aktivit. Velmi zajímavé teorie o tomto tématu podává Dabrowski.
Remove ads
Dělení schopností
Schopnosti člověka je možné dělit podle úhlu pohledu různými způsoby. K základním schopnostem patří dílčí znalosti, svébytnou je znalost kódování (gramotnost), která umožňuje různé typy komunikace. Z dílčích znalostí se skládá komplexnější vzdělanost. Výkon v jednotlivých činnostech podmiňují kvality jednotlivých typů inteligence. Schopnost užití znalostí v praxi je nazývána dovedností.
Jiné možné třídění schopností:
- primární schopnosti (smysly)
- psychomotorické schopnosti – motorická rychlost, orientace v prostoru, koordinace aj.
- produktivní schopnosti – využití starých vědomostí k získání nových
- poznávací schopnosti
Všeobecná a společností očekávána schopnost je inteligence – schopnost účelně jednat, rozumně myslet a řešit situace.
- Vjemové (percepční) – schopnosti vnímat a rozlišovat pomocí smyslů (barvy, zvuky, vůně, …). Čím jsou lepší, tím přesněji dokáže jedinec vnímané rozlišit a identifikovat.
- Psychomotorické – schopnosti naučit se vykonávat určité sestavy pohybů (chůze, krájení chleba, tělocvik, …)
- Myšlenkově poznávací (intelektuální) – orientace v novém prostředí, řešení problémů…
Dále také
- Sociální – schopnosti vycházet s lidmi a zapůsobit ve společnosti, které vycházejí z předchozích tří okruhů.
Nebo také na
- obecné = schopnosti, které potřebujeme při vykonávání téměř všech činností – inteligence
- speciální = schopnosti, bez kterých se obejdeme (smysl pro hudební rytmus)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu dovednost na Wikimedia Commons
Téma Schopnost ve Wikicitátech
Slovníkové heslo schopnost ve Wikislovníku
- Schopnost (Ability) - managementmania.com
- Schopnosti a dovednosti - občankáři.cz
- Schopnosti - wikisofia.cz
- Vlohy, schopnosti, dovednosti - moodle.czu.cz
- Oblasti rozumových schopností - lvicata.cvut.cz (pdf)[nedostupný zdroj]
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads