Sebranice (okres Blansko)

Obec Sebranice (dříve také Cebranice, německy Sebranitz) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Touto vesnicí na okraji Boskovické brázdy protéká potok Sebránek. První zmínka o obci se nachází v historických pramenech z roku 1043. Žije zde 695^[1] obyvatel.

Sebranice
Pohled na obec od severu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Boskovice
Obec s rozšířenou působností	Boskovice (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°29′49″ s. š., 16°34′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	695 (2025)[1]
Rozloha	8,04 km²[2]
Katastrální území	Sebranice u Boskovic
Nadmořská výška	344 m n. m.
PSČ	679 31
Počet domů	245 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Sebranice 149 679 31 Sebranice u Boskovic [e-mail]
Starosta	Jiří Páral
Oficiální web: www.sebranice.eu
Sebranice
Další údaje
Kód obce	582310
Kód části obce	146404
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Do poloviny 17. století se v zápisech střídaly podoby Sebranice, Cebranice a Čebranice. Z nich původní je patrně podoba Čebranice vzniklá z osobního jména Čěbran (ve starší podobě Čabran). Výchozí tvar Čěbranici by pak byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Čěbranovi lidé". Podoba Sebranice patrně vznikla úpravou původního jména podle (ve své době) běžnějšího osobního jména Sebran. Tvar Cebranice užívaný ještě ve 20. století v místní lidové mluvě pak zřejmě vznikl smíšením obou dříve uvedených podob.^[4]

Historie

V dávných dobách se na místě, kde dnes leží Sebranice, nacházel jen smíšený prales, který tvořil přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou. Když v roku 1031 dobyl Moravu kníže Břetislav a spojil ji s Čechami, pozbyl prales význam a bylo povoleno jej mýtit. První písemná zmínka o obci pochází z listiny sepsané kolem poloviny 13. století a hlásící se do roku 1043, v níž družiník Břetislava I. Eppo ves "Cebranice" darovanou mu dříve knížetem věnuje břevnovskému klášteru^[5] (kdyby byla listina pravá, byly by Sebranice nejstarší písemně doloženou vsí na Moravě). Od roku 1348 náležely pánům z Boskovic. Ve vsi byla i tvrz a to s největší pravděpodobností na návrší uprostřed obce vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde se dnes nachází areál zemědělského družstva. V druhé polovině 15. a v první polovině 16. století drželi údajně Sebranice někteří příslušníci drobné šlechty. V zemských deskách však žádné převody pro toto období zaznamenány nejsou. K roku 1481 se po nich jmenuje jakýsi Vilém ze Zviřetic a Sebranic a až v roce 1549 Ladislav Velen z Boskovic, dědic po Kryštofovi z Boskovic.^[6]

Mezi nejstarší rodiny ve vsi patří Kanýzovi, Lepkovi, Páralovi, Slezákovi, Chloupkovi, Piknovi, Pietovi, Pulcovi nebo Křápovi, kteří v Sebranicích nebo jejím bezprostředním okolí sídlí přinejmenším od konce 17. století.^[zdroj⁠?!] Dne 2. 9. 1888 se zde narodil František Kovář, profesor-biblista, biskup a třetí patriarcha Církve československé husitské.

Pamětihodnosti

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie – založen rajhradským klášterem v roce 1255 v gotickém slohu. V letech 1680–1687 byl raně barokně přestavěn Kašparem Bedřichem, hrabětem z Lamberka. Na vysoké věži s barokní bání visí 4 zvony.
• Fara
• Stará historická sýpka „žudr“ na šesti dřevěných pilířích
• Bývalá formanská hospoda Zlatá studna^[6]

Průmysl

• ALPS Electric

Fotogalerie

• 
  Přehrada na Újezdském potoce
• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Památkově chráněný dům čp. 36
• 
  Bývalá fara
• 
  Obecní úřad
• 
  Boží muka
• 
  Hasičská zbrojnice