Sellrain

Sellrain je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov. Žije zde přibližně 1 300 obyvatel. Obec náleží pod soudní okres Innsbruck.

Sellrain
znak
Poloha
Souřadnice	47°12′48″ s. š., 11°12′50″ v. d.
Nadmořská výška	908 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Rakousko Rakousko
Sellrain
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	62 km²
Počet obyvatel	1 324 (2020)
Hustota zalidnění	21,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.sellrain.tirol.gv.at
E-mail	[e-mail]
Telefonní předvolba	05230
PSČ	6181
Označení vozidel	IL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Sellrain je hlavní obcí údolí Sellraintal, které odbočuje z údolí Inntal.

Obec leží na úpatí hory Fotscher Windegg (2577 m n. m.) v severní části Stubaiských Alp a jejím centrem protéká řeka Melach.^[1]

Obec má rozlohu 62 km² z toho 36,7 % zaujímají vysokohorské (alpské) louky, 32,4 % tvoří lesy, na zemědělskou půdu připadá 4,6 %. Z celkové rozlohy je 5,7 % území osídleno.^[2]

Členění obce

Sellrain se skládá z rozptýlených sídel. Devět rozdílných části obce spojuje 36 mostů.

Části obce:

• Elmau
• Rothenbrunn
• Tannrain
• Gasse
• St. Quirin
• Perfall
• Tanneben
• Au
• Tauegert
• Innere Zehent
• Duregg
• Grubach

Sousední obce

	Oberperfuss
Gries im Sellrain		Grinzens
Sankt Sigmund im Sellrain	Neustift im Stubaital

Historie

Údolí bylo využíváno breonskými a římskými osadníky z Inntalu jako pastviny. K trvalému osídlení ve středověku došlo zásluhou kláštera Frauenchiemsee, kdy z jeho podnětu vznikaly rozptýlené usedlosti. První písemná zmínka o obci Serllaein (Saelrain) pochází z roku 1289 v relaci podkomořího Konráda von Friedberg tyrolskému panovníkovi. V průběhu 13. a 14. století v údolí Serllaintalu vznikaly četné schwaighofe(statky). Podle urbářů kláštera Frauenchiemsee z let 1374–1410 a rejstříku pozemkové renty proboštství Ambras z let 1463–1468 zde byly dva statky v Ellmau, jeden statek na Birchebenu, jeden statek na Kniepiß, šest statků v Innerzehentu, jeden statek v Perfallu, čtyři statky v St. Quirin (s Haslachem a Gmoade), osm statků na Gasse, jeden statek v Egge, jeden statek v Grube a tři statky v Tannebenu, které pravděpodobně vytvořily základ trvalého osídlení. Do roku 1654 zde vzniklo (dělením nemovitostí) šedesát statků a po roce 1856 se počet rozrostl na 71 statků.^[3]

Nejstarší písemná zmínka o osadě, která vznikla kolem železitého léčivého pramene, Rothenbrunn je z roku 1460. Pramen byl již od středověku využívali innsbručtí šlechtici a měšťané. V době Ferdinanda II, který zde lovil jeleny, byl pramen navštěvován knížaty.^[3]

Původ názvu Sellrain je sporný. Může vycházet ze starobylého pomístního jména *selia („Sennhütte“). V každém případě je název z doby předřímské.^[4]

Znak

Blason: Ve štítu barvy stříbrná a zelená dělené šikmo. Ve stříbrném poli černý gotický kostel.^[5]

Ve znaku obce Sellrain je černý kostel stojící na zeleném strmém svahu, který představuje nejstarší kultovní místo obce a celého údolí, zasvěcené svatému Kvirinovi.^[1]