Sentinel-1

Sentinel-1 je první z konstelací družic Programu Copernicus, který je součástí vesmírného programu Evropské kosmické agentury (anglicky: European Space Agency - ESA). V současnosti se skládá ze dvou družic, Sentinel-1A a Sentinel-1C. Družice Sentinel-1B byla vyřazena z provozu kvůli technické závadě a Sentinel-1D je plánovanou náhradou Sentinel-1A. Družice Sentinel-1 nesou na palubě senzor typu C-SAR a jejich posláním je snímání povrchu Země v mikrovlnné části elektromagnetického spektra.

Družice Sentinel-1

Družice

Konstelace se skládá ze dvou družic, které obíhají Zemi po slunečně synchronní, subpolární dráze (tj. poblíž pólů planety a se stálým úhlem dopadu slunečních paprsků) s fázovým posuvem 180° ve výšce 693 km nad povrchem^[1]. Časové rozlišení snímků v oblasti rovníku je 12 dní pro jednu družici, konstelace dvou interval snižuje na 6 dní. Vyšší zeměpisná šířka a šířka záběru senzoru zkracuje interval na 3–6 dnů.

Družice řady Sentinel-1 jsou:

• Sentinel-1A byl vyslán na oběžnou dráhu 3. dubna 2014 jako první družice programu Copernicus.
• Sentinel-1B byl vyslán na oběžnou dráhu 25. dubna 2016 a pořizoval snímky až do 23. prosince 2021, kdy došlo k poruše související s napájením přístrojů^[1]. V důsledku poruchy byla družice vyřazena z provozu 3. srpna 2022.
• Sentinel-1C byl vyslán na oběžnou dráhu 5. prosince 2024 jako náhrada Sentinel-1B a zároveň první polovinou nové konstelace vybavené novým automatickým identifikačním systémem (anglicky: automatic identification system - AIS)^[2].
• Sentinel-1D je plánovanou náhradou družice Sentinel-1A a druhou polovinou nové konstelace se systémem AIS. Vypuštění družice je plánováno na rok 2025^[3].

Využití

Program Copernicus je zaměřen na dálkový průzkum Země. Sentinel-1 využívá výhod mikrovlnného záření (nízký vliv oblačnosti a podmínek počasí na kvalitu snímku) a jeho produkty jsou využívány na následující:

• Snímání pevniny, oceánů a moří.
• Snímání ledových ker a ledovců.
• Detekce námořních plavidel.
• Podpora krizového řízení.

Výbava

Družice nesou na palubě senzor C-SAR – mikrovlnný radar se syntetickou aperturou (anglicky: Synthetic Aperture Radar – SAR) snímající povrch Země mikrovlnným zářením o vlnové délce 5,55 cm (5,405 GHz).

Režimy snímání

Družice mají celkem 7 režimů snímání, z nichž 3 jsou využívány výhradně pro interní kalibraci (produkty tedy nejsou veřejně přístupné) a 4 produkční režimy, které jsou popsány v tabulce níže^[1]. Všechny režimy využívají lineární polarizace.

Režim	Šířka záběru	Úhel dopadu	Prostorové rozlišení
Stripmap (SM)	80 km	18,3–46,8°	5×5 m
Interferometric Wide Swath (IW)	250 km	29,1–46,0°	5×20 m
Extra Wide Swath (EW)	410 km	18,9–47,0°	20×40 m
Wave Mode (WM)		21,6–25,1°; 34,8–38,0°	5×5 m

Produkty

Všechny produkty jsou dostupné online do 24 hodin od snímání. Produkty jsou dostupné na úrovních Level-0 (L0), Level-1 (L1) a Level-2 (L2)^[1]. L0 jsou surová data určená k dalšímu zpracování do vyšších úrovní kalibrací a aplikací dalších algoritmů. Mezi oficiální produkty L1 se řadí Single Look Complex (SLC) a Ground Range Detected (GRD)^[1]. SLC jsou georeferencovaná data režimů IW, EW a WM. GRD jsou produktem multilookingu, což je metoda snižování zrnitosti mikrovlnných snímků (speckle). Jediným oficiálním produktem úrovně L2 jsou data OCN (Ocean), sloužící pro účely oceánografie.