Seznam představitelů Litvy

Seznam představitelů Litvy zahrnuje vládce a hlavy historického Litevského území, tzn. velkoknížata, krále a prezidenty. Seznam zahrnuje Litvu jako suverénní entitu či jako legitimní součást větších celků, stejně jako Litvu pod nadvládou či okupací vnější mocnosti (tzn., Litevská sovětská socialistická republika).

Znak Litevského království

Historický vývoj

Litevci byli ve 30. letech 13. století ohrožováni ze severu livonským řádem a teutonskými rytíři na západě, proto se baltské kmeny se spojily pod vedením Mindaugase. Ten se stal jediným korunovaným králem litevským. Jeho země vešla do povědomí jako Velkoknížectví litevské. Poté, co se velkokníže Jogaila (Vladislav II.) stal také králem polským roku 1386, oba státy se sblížily a od roku 1440 byly spojeny panovníkem v personální unii. Roku 1569 byla uzavřena Lublinská unie, čímž vznikl nový stát Polsko-litevská unie.

Roku 1795 došlo k rozdělení unie a Litva se stala součástí Ruského impéria až do 16. února 1918. Litevská rada (Lietuvos Taryba) nastolila nezávislost teprve roku 1919, poté, co bylo Německo poraženo v první světové válce. První litevská republika existovala do roku 1940, než byla anektována Sovětským svazem. Během sovětsko-německé války byla Litva okupována nacistickým Německem. Roku 1944, kdy Německo začínalo prohrávat válku, SSSR znovu okupoval Litvu a zřídil Litevskou sovětskou socialistickou republiku.

11. března 1990, Litva jako první Sovětská republika vyhlásila nezávislost na SSSR. Obnovená Litevská republika je demokratický stát, člen Evropské unie a NATO.

Vznik Litevského státu

Litevská a žemaitská knížata v 1. polovině 13. století
Deltuva	Juodkys (1219) • Pukeikis (1219) • Bikšys (1219) • Ligeikis (1219)
Litva	Daugirutis • Stekšys • Živinbudas (1219) • Dausprungas (1219) • Mindaugas (1219, 1248)
Nalšia	Daujotas (1219) • Viligaila (1219) • Gerdenis (1248) • Lengvenis (1248) • Daumantas • Gotartas • Liumbis • Milgerinas
Neris	Parbus
Upytė	Ruškaičiai (1219)
Alšėnai	Alšis • Bunis
Žemaitija	Gerdvilas (1219) • Vykintas (1219, 1248) • Treniota
Šiauliai	Bulaičiai (1219)

Velkoknížectví litevské ((1219?)/1236–1569)

Podrobnější informace naleznete v článku Litevské velkoknížectví.

Titul: velkokníže (litevsky: didysis kunigaikštis; bělorusky: vialiki kniaź; polsky: wielki książę) s výjimkou Mindaugase, jenž se stal králem litevským (litevsky: Lietuvos karalius).

Mendogovci (1219/36–1285)

Data jsou přibližná z důvodu nedostatku písemných pramenů.

Vláda	Velkokníže	Portrét	Poznámky
asi před 1219– asi 1236	Dausprungas		velkokníže, zmiňován 1219. Mindaugasův bratr
asi 1236–1263	Mindaugas		Zpočátku velkokníže, od roku 1253 král litevský. Po zavraždění jeho synovcem Treniotou vypukla mezi šlechtickými rody válka o moc v zemi.
1263–1264	Treniota		Mindaugasův synovec
1264–1267	Vaišvilkas/Vaišelga		Syn Mindaugase, dobrovolně se vzdal trůnu ve prospěch svého švagra Švarna

Rurikovec

Vláda	Velkokníže	Portrét	Poznámky
1267–1269	Švarn		Vaišvilkasův švagr

Neznámého původu

Vláda	Velkokníže	Portrét	Poznámky
1269–1282	Traidenis		Přítel Vaišvilkasova vraha Lva Daniloviče
1282–1285	Daumantas

Gediminovci (1285–1440)

Některá data jsou přibližná.

Vláda	Velkokníže	Portrét	Poznámky
1285–1291	Butigeidis		Zakladatel dynastie Gediminovců
1291–1295	Butvydas		Bratr Butigeidise, otec Vytenise a Gediminase
1295–1316	Vytenis		Syn Butvydase
1316–1341	Gediminas		Syn Butvydase. Po jeho smrti byla země rozdělena mezi jeho 7 synů.
1341–1345	Jaunutis		Syn Gediminase. Vládce a velkokníže, svržen svými bratry Algirdasem a Kęstutisem.
1345–1377	Algirdas		Syn Gediminase. Jeho spoluvládcem byl Kęstutis, který měl na starosti západní část státu, zatímco Algirdas především východ.
1377–1381	Jogaila		Syn Algirdase. Roku 1386 byl korunován polským králem a ustanovil personální unii Litvy a Polska. Zakladatel dynastie Jogailaičiai (Jagellonců).
1381–1382	Kęstutis		Syn Gediminase, spoluvládce s Algirdasem. Kęstutis panoval v západní Litvě (s hlavním městem Trakai). Sesadil Jogailu v roce 1381 a ovládl celou Litvu, aby jím byl o rok později zajat a usmrcen.
1382–1392	Jogaila		Též král polský v letech 1386–1434. Jeho místodržícím v Litvě byl Skirgaila (1387–1392).
1392–1430	Vytautas Veliký		Syn Kęstutise. Bojoval se svým otcem proti Jogailovi, poté změnil strany a roku 1392 se stal velkoknížetem Litvy. Roku 1429 měl být korunován králem litevským, avšak Poláci zadrželi korunu. Zemřel dříve, než koruna dorazila.
1430–1432	Švitrigaila		Syn Algirdase, bratr Jogaily. Sesazen stoupenci Žygimantase, syna Kęstutise.
1432–1440	Zikmund Kęstutaitis		Syn Kęstutise, bratr Vytauta. Zabit stoupenci Švitrigaily.

Jagellonci (1440–1569)

Krewská unie s Polskem byla podepsána již v roce 1385, nicméně souvislá řada společných panovníků obou států začala teprve Kazimírem IV. (I přesto si později Poláci a Litevci dvakrát zvolili různé panovníky po předčasné smrti předchozího panovníka, ale Litevci vždy nakonec získali polský trůn). Monarchové obou částí státu si ponechali rozdělené tituly a jejich číslování probíhalo odděleně. Jagellonci se stali přímým pokračovatelem Gediminovců.

Vláda	Úřadující	Portrét	Poznámky
1440–1492	Kazimír IV. Jagellonský		Syn Jogaily. Zvolen a korunován králem polským roku 1447 po smrti krále Vladislav III. Varnenčik
1492–1506	Alexandr I.		Syn Kazimíra IV. Zvolen a korunován králem polským roku 1501 po smrti krále Jana I. Olbrachta
1506–1548	Zikmund II.		Syn Kazimíra IV.
1548–1569	Zikmund III.		Syn Zikmunda I. Starého. Fakticky vládl od roku 1529.

Republika obou národů (1569–1795)

Podrobnější informace naleznete v článku Polsko-litevská unie (1569–1795).

Polsko-litevská unie vznikla podpisem Lublinské unie roku 1569. Volený král polský měl být volen litevskou šlechtou jako velkokníže litevský (do doby, než se litevské knížectví stalo dědičným). Prvním panovníkem společného státu se stal Zikmund II. August. V důsledku dělení Polska v letech 1772, 1793, a 1795, unie přestala existovat a Litva se stala na dalších 123 let součástí Ruského impéria. Mezi jednotlivými volbami králů jsou časové prodlevy. Prvním velkoknížetem zvoleným poté, co vymřela dynastie Gediminovců a poté, co Valois uprchl zpět do Francie, byl Štěpán Báthory. Ten se chtěl jako velkokníže litevský zviditelnit založením Vilniuské univerzity.

Titul: Král polský a velkokníže litevský (litevsky: Lenkijos karalius ir Lietuvos didysis kunigaikštis; bělorusky: karol Polščy, vialiki kniaź litoŭski; polsky: Król Polski, wielki książę litewski).

Vláda	Úřadující	Portrét	House	Poznámky
1569–1572	Zikmund II. August		Jagellonci	Syn Zikmunda I. Starého.
1573–1575	Jindřich z Valois		Valois	Opustil trůn a uprchl do Francie, kde byl korunován jako Jindřich III.
1576–1586	Štěpán Báthory		Báthory	Báthory
1588–1632	Zikmund III. Vasa		Vasa	Navrhovatel personální unie mezi republikou a Švédskem, král švédský v letech 1592 až 1599.
1632–1648	Vladislav IV. Vasa
1648–1668	Jan Kazimír II. Vasa			Abdikoval a stal se mnichem, poslední panovník z dynastie Vasa na polsko-litevském trůnu.
1669–1673	Michał Korybut Wiśniowiecki		Litevská šlechta
1674–1696	Jan III. Sobieski		Polská szlachta
1697–1706	August II. Silný		Wettinové	též saský kurfiřt jako Bedřich August I.
1706–1709	Stanislaw Leszczyński		Polská szlachta	Severní válka.
1709–1733	August II. Silný		Wettinové	též saský kurfiřt jako Bedřich August I.
1733–1736	Stanislaw Leszczyński		Polská szlachta	válka o polské následnictví.
1733–1763	August III. Wettin		Wettinové
1764–1795	Stanislav August II.		Polská szlachta	Za jeho panování došlo v roce 1791 ke sloučení velkoknížectví s Polským královstvím. Abdikoval po dělení Polska. Zemřel v ruském exilu.

Království litevské (1918)

Podrobnější informace naleznete v článku Království litevské (1918).

16. února 1918 vyhlásila Litevská rada (Taryba) nezávislost, když byla Litva okupována Reichswehrem. Stát získal název Království litevské. 9. července 1918 rada prohlásila knížete z Urachu králem Mindaugas II. Litevský. Nicméně 2. listopadu rada své rozhodnutí odvolala a prohlásila Litvu demokratickou republikou.

Vláda	Úřadující	Portrét	House	Poznámky
11. července – 2. listopadu 1918	Mindaugas II. (Vilém Karel)		Württemberkové	Změna vlády na demokratickou republiku.

Litevská republika (1918–1940)

Podrobnější informace naleznete v článku Litva.

Úřad litevského prezidenta (litevsky: Prezidentas) byl vytvořen 4. dubna 1919.

No	Vláda	Prezident	Portrét	Poznámky
1	4. dubna 1919 – 19. června 1920	Antanas Smetona		Zvolen Litevskou radou.
2	19. června 1920 – 7. června 1926	Aleksandras Stulginskis		Zastupující prezident (ústavodárné shromáždění). Znovuzvolen parlamentem 21. prosince 1922 a v červnu 1923.
3	7. června – 18. prosince 1926	Kazys Grinius		Zvolen parlamentem, ale svržen vojenským pučem.
	18–19. prosince 1926	Jonas Staugaitis		Formálně, jen jeden den jako předseda parlamentu (rezignoval na úřad po státním převratu).
	19. prosince 1926	Aleksandras Stulginskis		Formálně, jako nový předseda Seimasu, jen na pár hodin.
	19. prosince 1926 – 15. června 1940	Antanas Smetona		Druhé období, zvolen prezidentem po vojenském převratu. Po sovětském ultimatu z roku 1940 uprchl do Německa a poté do USA.
	15–17. června 1940	Antanas Merkys		Předseda vlády, de facto jako prezident po Smetonově útěku. Neuznán litevskými diplomaty v zahraničí. Ujal se role prezidenta nelegálně, neboť Smetona nerezignoval ani nezemřel.
	17. června – srpen, 1940	Justas Paleckis		Zvolen mimoústavně vedením litevských komunistů pod nátlakem Sovětského svazu, neuznán mezinárodně ani litevskou diplomacií.
4	16. února 1949 – 26. listopadu 1954	Jonas Žemaitis		Oficiálně jmenován čtvrtým prezidentem Litvy v březnu 2009.

Litevská sovětská socialistická republika (1940–1941 a 1944–1990)

Podrobnější informace naleznete v článku Litevská sovětská socialistická republika.

Sovětský svaz anektoval Litvu a v červenci 1940 vytvořil Litevskou SSR. Poté, co nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, Litva byla okupována Němci. Pár dní před německou okupací, byla Litva řízena proněmeckou povstaleckou vládou Juoza Ambrazevičiuse. Pod německou nadvládou, byl zřízen Generální obvod Litva pod vedením generála Petra Kubiliūnase. Když bylo nacistické Německo poraženo, Sovětský svaz reanektoval zemi a v roce 1944 obnovil Litevskou SSR.

Titul: První tajemník ústředního výboru Komunistické strany Litvy (litevsky: Lietuvos komunistų partijos Centro komiteto pirmasis sekretorius; rusky: Первый секретарь Центрального Комитета Коммунистической партии Литвы).

Č.	Vláda	První tajemník	Poznámky
1	21. července 1940 – 24. června 1941 13. července 1944 – 22. ledna 1974	Antanas Sniečkus
2	18. února 1974 – 14. listopadu 1987	Petras Griškevičius
3	1. prosince 1987 – 19 . října 1988	Ringaudas Bronislovas Songaila	První sesazený vůdce strany (Sniečkus a Griškevičius zůstali v úřadě až do své smrti)
4	19 . října 1988 – 11. března 1990	Algirdas Mykolas Brazauskas	Byl zbaven vlády po vyhlášení nezávislosti

Předsednictvo Nejvyššího sovětu jako kolektivní hlava státu od 25. srpna 1940 do 11. března 1990.

Vláda	Předseda Nejvyššího sovětu	Poznámky
25. srpna 1940 – 14. dubna 1967	Justas Paleckis	V exilu v Ruské SFSR 1941–1944
14. dubna 1967 – 24. prosince 1975	Motiejus Šumauskas
24. prosince 1975 – 18. listopadu 1985	Antanas Barkauskas
18. listopadu 1985 – 7. prosince 1987	Ringaudas Songaila
7. prosince 1987 – 15. ledna 1990	Vytautas Astrauskas
15. ledna 1990 – 11 . března 1990	Algirdas Mykolas Brazauskas

Litevská republika (od roku 1990)

Vlajka litevského prezidenta
Poměr stran: 3:4

Předseda Nejvyšší rady byl oficiální hlavou státu po vyhlášení nezávislosti 11. března 1990 do doby, než byla schválena nová ústava v roce 1992, jež ustavila prezidentský úřad a instituci parlamentu. Stát a jeho vláda byly mezinárodně uznány teprve v září 1991. V letech 1990 až 1992 tak titul hlavy státu zněl Předseda Nejvyšší rady (parlamentu) (litevsky: Aukščiausiosios Tarybos pirmininkas) a od roku 1992 dále prezident (litevsky: Prezidentas).

Prezident Litvy je hlavou státu, vrchním velitelem armády. Funkční období je pětileté s možností jednoho znovuzvolení. Prezident je volen přímo. Vrací návrhy zákonů parlamentu, který může také rozpustit. Není-li prezident způsobilý výkonu funkce např. rezignací, odvoláním , zdravotní nezpůsobilosti či smrtí, pravomoci přebírá podle ústavy předseda Seimu (parlamentu), a to do doby, než bude zvolen nový prezident nebo stávající bude znovu způsobilý výkonu funkce.

Nº	Portrét	Jméno (Narozen–zemřel)	Zvolen	V úřadu od	V úřadu do	Stranická příslušnost/poznámky
1		Vytautas Landsbergis (1932– )	—	11 . března 1990	25. listopadu 1992	Jako předseda Nejvyšší rady.
2		Algirdas Mykolas Brazauskas (zastupující) (1932–2010)	—	25. listopadu 1992	25. února 1993	První postsovětský prezident.
		Algirdas Mykolas Brazauskas (1932–2010)	1993	25. února 1993	25. února 1998
3		Valdas Adamkus (1926– )	1997–98	26. února 1998	26. února 2003
4		Rolandas Paksas (1956– )	2002–03	26. února 2003	6. dubna 2004	Obžalován a sesazen z funkce.
–		Artūras Paulauskas (zastupující) (1953– )	—	6. dubna 2004	12. července 2004	Jako předseda Sejm(as)u dočasně vykonával úkoly prezidenta do nových voleb.
5		Valdas Adamkus (1926– )	2004	12. července 2004	12. července 2009
6		Dalia Grybauskaitė (1956– )	2009	12. července 2009	12. července 2019
7		Gitanas Nausėda (1964– )	2019	12. července 2019

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of rulers of Lithuania na anglické Wikipedii.

Literatura

• Dějiny Archivováno 21. 12. 2008 na Wayback Machine., Kancelář prezidenta Litevské republiky. Obnoveno 26. srpna 2006.
• Litva: Vytautas Spečiūnas (ed.), Lietuvos valdovai (XIII-XVIII a.) (Litevští panovníci (13–18. stol.)), Mokslo ir enicklopedijų leidybos institutas, Vilnius 2004. ISBN 5-420-01535-8

Související článek

• Premiér Litvy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam hlav Litvy na Wikimedia Commons
• Další seznam litevských panovníků

Portály: Lidé | Litva | Politika