Siao-cung (Sung)

Siao-cung (čínsky pchin-jinem Xiàozōng, znaky 孝宗; 27. listopadu 1127 – 28. června 1194), vlastním jménem zprvu Čao Po-cchung (čínsky pchin-jinem Zhào Bócóng, znaky zjednodušené 赵伯琮, tradiční 趙伯琮), po několika změnách nakonec Čao Šen (čínsky pchin-jinem Zhào Shèn, znaky zjednodušené 赵昚, tradiční 趙昚), z dynastie Sung v letech 1162–1189 vládl čínské říši Sung. Nastoupil po svém adoptivním otci, císaři Kao-cungovi. Vládl 27 let, do roku 1189, kdy abdikoval ve prospěch svého syna Kuang-cunga.

Siao-cung
císař říše Sung
císař Siao-cung sedící na trůnu
Doba vlády	24. července 1162 – 18. února 1189
Éra vlády	Lung-sing (隆興, 1163–1164) Čchien-tao (乾道, 1165–1173) Čchun-si (淳熙, 1174–1189)
Úplné jméno	Čao Po-cchung (趙伯琮), Čao Jüan (趙瑗, od 1133), Čao Wej (趙瑋, od 1160), Čao Šen (趙昚, od 1162)
Chrámové jméno	Siao-cung (孝宗)
Posmrtné jméno	Šao-tchung tchung-tao kuan-te čao-kung če-wen šen-wu ming-šeng čcheng-siao chuang-ti (紹統同道冠德昭功哲文神武明聖成孝皇帝)[pozn. 1]
Tituly	excísař (太上皇, tchaj-šang chuang, 1189–1194)
Narození	27. listopadu 1127
Úmrtí	28. června 1194
Předchůdce	Kao-cung
Nástupce	Kuang-cung
Manželky	císařovna Kuo císařovna Sia císařovna Sie a vedlejší manželky
Potomci	Čao Čchi, Čao Kchaj, Čao Tun (císař Kuang-cung), Čao Kche a dvě dcery
Rod	Čao
Dynastie	Sung
Otec	Kao-cung (adoptivní) Čao C'-čcheng (biologický)
Příbuzní	Zhao Bogui (bratr) Kao-cung (adoptivní otec) Zhang Shi (adoptivní matka)[1] Ning-cung[1], Zhao Ting, Princess Hezheng, Princess Wen'an a Princess Qi'an (vnoučata)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Siao-cung se narodil jako Čao Po-cchung roku 1127 Čao C'-čchengovi, v šesté generaci potomkovi Tchaj-cua, zakladatele dynastie Sung. Téhož roku sungská říše ztratila severní Čínu a na zbylém území převzal vládu císař Kao-cung. Kao-cungův jediný syn zemřel v dětském věku roku 1130 a více synů císař neměl. Povolal proto roku 1133 do paláce svého vzdáleného příbuzného malého Čao Po-cchunga, kterému změnil jméno na Čao Jüan. Po mnohaletém váhání a marném očekávání vlastního syna v dubnu 1160 Čao Jüana adoptoval, přičemž mu změnil jméno na Čao Wej. Nakonec ho v červenci 1162 opět přejmenoval na Čao Šena a jmenoval korunním princem. O dvanáct dní později abdikoval a Čao Šen se stal císařem.

Jako císař roku 1165 uzavřel mír s říší Ťin na severu a rehabilitoval generála Jüe Feje. Následovala klidná vláda, která říši Sung přinesla mír a prosperitu, nejlepší čtvrtstoletí za celé období Jižní Sung. Od ostatních jihosungských vládců se Siao-cung lišil také tím, že nepřipustil existenci silného a všemocného císařského rádce (caj-siang) a osobně stál v čele vlády.^[2]

Rodina

Hodnost císařovny držela od roku 1127 první manželka Siao-cunga příjmením Kuo (郭, 1126–1156), posmrtným jménem císařovna Čcheng-mu (成穆皇后), po ní se císařovnou stala paní Sia (夏, † 1167), posmrtným jménem císařovna Čcheng-kung (成恭皇后), po ní se císařovnou stala paní Sie (謝, 1132–1203), posmrtným jménem císařovna Čcheng-suej (成肅皇后). Kromě nich měl císař ještě několik dalších žen a konkubín.

Siao-cung byl otcem dvou dcer a čtyř synů:

• Čao Čchi (赵愭, 1144–1167), od 1165 korunní princ;
• Čao Kchaj (趙愷, 1146–1180);
• Čao Tun (赵愭, 1147–1200), od roku 1171^[3] korunní princ, nástupce Sien-cunga jako císař Kuang-cung, vládl v letech 1189–1194;
• Čao Kche (趙恪).