Siegbert Tarrasch

Siegbert Tarrasch (5. března, 1862 – 17. února, 1934) byl přední německý šachový velmistr a kandidát mistrovství světa. Povoláním lékař - jeden z nejúspěšnějších šachových amatérů historie. Zápas o titul mistra světa proti Laskerovi (1908) však hrál již za zenitem své sportovní výkonnosti a prohrál jej 3:8 při pěti remízách.^[1] Tarrasch byl také významným teoretikem a šachovým pedagogem, jeho díla jako Moderní šachová partie (1912) dokázala vyložit a popularizovat zásady Steinitzovy poziční školy, i když někdy za cenu jistého zjednodušení a dogmatismu. Tarrasch byl ve skupině vůbec prvních velmistrů (Lasker, Capablanca, Marshall, Aljechin), které tímto titulem údajně obdařil ruský car Mikuláš II. roku 1914.

Siegbert Tarrasch
Narození	5. března 1862 Vratislav
Úmrtí	17. února 1934 (ve věku 71 let) Mnichov
Místo pohřbení	Nordfriedhof
Alma mater	Univerzita Martina Luthera v Halle
Povolání	šachista, spisovatel, šachový teoretik a lékař
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Literatura

O Tarraschovi

• HORA, Vratislav: Tarrasch – učitel šachových generací. Frýdek-Místek 1992

Od Tarrasche

• 300 šachových partií (1895)
• Moderní šachová partie (1912)
• Šachová hra. Systematická učebnice pro začátečníky a pokročilé (1931)