Silicit

Silicit je neklastická sedimentární hornina převážně tvořená oxidem křemičitým ve formě křemene, chalcedonu nebo opálu. Názvosloví silicitů je značně nejednotné.^[1] Pro starohorní silicity v českém masivu bývá někdy používán český termín buližník.^[2]

Sled vrstevnatého radiolaritu

Buližník ze sbírek Národního muzea

Podle geneze horniny jsou rozlišovány:^[1]

• chemogenní silicity vzniklé vysrážením oxidu křemičitého v hydrotermálním, nebo i studenovodním prostředí. Příkladem může být křemitý sintr.
• biogenní silicity vzniklé nakupením schránek mořských mikrorganismů (mřížovci, rozsivky, křemité houby). Příkladem může být radiolarit nebo křemelina.
• diagenetické silicity vzniklé při raných diagenetických změnách horniny. Při diagenezi jsou schránky křemitých organismů rozpouštěny a z horniny vytlačují karbonáty a jílové minerály. Příkladem je rohovec nebo pazourek.
• supergenní silicity vznikají mobilizací a vysrážením oxidu křemičitého při zvětrávání, například laterizaci.

Často je problém jednotlivé formy silicitu rozlišit, případně vznikají formy polygenetické, smíšeného původu. Silicity také v průběhu času rekrystalizují v zřetelněji zrnitý křemen, což jejich genezi zastírá.^[1]