Sillimanit
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Sillimanit (Bowen, 1824), chemický vzorec Al2SiO5, je kosočtverečný minerál ze skupiny neosilikátů. Má stejné složení jako kyanit, ale liší se od něj strukturou a podmínkami vzniku. Je hojný v některých metamorfovaných horninách, kde tvoří sloupcovité krystaly a vláknité agregáty. Dále se vyskytuje v některých pegmatitech, kde může tvořit krystaly drahokamové kvality.[1]
Pojmenován podle: Benjamin Silliman (1779–1864), americký chemik a mineralog, profesor na Yaleově univerzitě, New Haven, Connecticut, USA.
Remove ads
Původ
- metamorfní – nachází se v regionálně metamorfovaných horninách (svor, rula – sillimanitové ruly moldanubika), v kontaktně metamorfovaných rohovcích bohatých na Al, také v granulitech a eklogitech;
- magmatický – vzácně v pegmatitech a žulách.
Morfologie
Krystaly dlouze prizmatické až jehlicovité. Častěji paprsčité, vláknité, plstnaté (odrůda fibrolit) a celistvé agregáty, valouny.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5–7,5, křehký, hustota 3,24 g/cm³, štěpnost dokonalá ve směru {010}, lom nepravidelný.
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, šedá, žlutavá, nahnědlá, nazelenalá, modravá. Lesk skelný až perleťový, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Al 33,30 %, Si 17,33 %, O 49,37 %. V kyselinách nerozpustný, před dmuchavkou se netaví.
Polymorfie
Podobné minerály
- kyanit, mullit
Parageneze
Využití

Ohnivzdorné materiály, izolátory, někdy jako drahý kámen.
Naleziště
Hojný minerál.
- Česko – v rulách a migmatitech na Šumavě, v krystalických břidlicích na Českomoravské vrchovině
- Slovensko – Hnúšťa u Banské Bystrice
- Rakousko – Sellrain am Juchen
- Norsko
- Indie – Khasi Hills
- a další.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads