Silvaplana

Silvaplana (rétorománsky Silvaplauna) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 3 kilometry jihozápadně od Svatého Mořice, v nadmořské výšce 1815 metrů. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Silvaplana
Obec s jezerem Silvaplanersee
znak
Poloha
Souřadnice	46°27′36″ s. š., 9°47′46″ v. d.
Nadmořská výška	1815 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Maloja
Silvaplana Silvaplana, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	44,77 km²
Počet obyvatel	1 111 (2018)[1]
Hustota zalidnění	24,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.gemeinde-silvaplana.ch
PSČ	7513
Označení vozidel	GR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Silvaplana a okolí v roce 1900

Hrad Crap da Sass, nacházející se v obci

Obec je známým rekreačním střediskem, těžícím i z přítomnosti blízkého Svatého Mořice. Nachází se u jezera Silvaplanersee v horním Engadinu, na začátku údolí Innu. Jezero je prostřední ze tří hornoengadinských jezer a leží mezi jezery Moritzer See a Silsersee. Na jižním břehu Innu leží osada (místní část) Surlej (rétorománsky „nad jezerem“). Nedaleko této části obce, na břehu jezera, se nachází balvan, o němž Friedrich Nietzsche uvádí, že ho v srpnu 1881, když se na tomto místě zastavil, napadla myšlenka věčného opakování – základ spisu Tak pravil Zarathustra.

Silvaplana leží přímo na křižovatce Innu a průsmyku Julier (2284 m n. m.), takže je snadno dostupná ze severu. Na jihovýchodě se terén strmě zvedá ke Corvatsch, horskému pásmu na okraji masivu Bernina, který je se svými 4048 metry nejvyšším vrcholem Východních Alp.

Historie

Od římských dob byla Silvaplana významnou tranzitní vesnicí na hlavní cestě údolím Engadin. První zmínka o kostele v Silvaplaně pochází z roku 1356, současný kostel je však pozdně gotický a pochází z roku 1491.^[2] Reformace byla v obci zavedena v roce 1556. V 19. století byla rozšířena průjezdní silnice, rozvinul se cestovní ruch a byla postavena elektrárna. Počet farem se snížil z 24 v roce 1806 na 3 v roce 2000. Roku 1962 byl postaven zcela nový katolický kostel Panny Marie.^[2]

Stavební boom v obci začal v roce 1960, kdy se stala oblíbeným poklidným rekreačním střediskem v těsné blízkosti Svatého Mořice. Kromě hotelů byly v obci postaveny rozsáhlé podzemní garáže pro 300 aut. V letech 2010–2018 byl vybudován obchvat obce s tunelem. Silvaplana se také stala oblíbeným centrem plachtění a kitesurfingu a hostí mimo jiné závody Světového poháru ve windsurfingu.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok	1804	1850	1900	1950	1970	1980	1990	2000	2006	2010	2012	2019
Počet obyvatel	348	205	319	333	714	790	720	913	946	978	1 012	1 132

Jazyky

Původně všichni obyvatelé obce mluvili jazykem putér, hornoengadinským dialektem rétorománštiny. Již ve druhé polovině 19. století přešla menšina na němčinu. V roce 1880 uvedlo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk 73,3 % a v roce 1910 48,61 % obyvatel. V roce 1941 se tento podíl zvýšil na 54,9 %. V roce 1970 se však rétorománština stala menšinovým jazykem (v roce 1970: 200 ze 714 obyvatel, tj. 28,01 %). Od té doby její podíl dále klesá. Díky výuce rétorománštiny ve škole však bylo ještě v roce 2000 34,1 % místních obyvatel schopno komunikovat v tomto jazyce. Spolu s němčinou je rétorománština také úředním jazykem obce. Nezanedbatelný podíl obyvatel (okolo 15 %) používá také italštinu. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:

Jazyky v Silvaplaně
Jazyk	Sčítání lidu 1980		Sčítání lidu 1990		Sčítání lidu 2000
	Počet	Podíl	Počet	Podíl	Počet	Podíl
Němčina	346	43,80 %	434	60,28 %	602	65,94 %
Rétorománština	207	26,20 %	141	19,58 %	97	10,62 %
Italština	138	17,47 %	127	17,64 %	145	15,88 %
Počet obyvatel	790	100 %	720	100 %	913	100 %

Národnostní složení

Z 946 obyvatel na konci roku 2005 bylo 719 (76 %) švýcarských státních příslušníků. Tento poměrně malý podíl obyvatel s místním občanstvím je dán zejména oblíbeností lokality mezi zahraničními milovníky sportů i místního klimatu, kteří zde vlastní mnoho rekreačních nemovitostí a často se zde usazují trvale. I díky tomu počet obyvatel obce v posledních desetiletích stoupá.

Doprava

Obec se nachází na křižovatce kantonálních hlavních silnic č. 3 (Chur – Silvaplana – Malojapass) a č. 27 (Silvaplana – Svatý Mořic – Scuol – hranice s Rakouskem). Nejbližší železniční stanice se nachází na Rhétské dráze ve Svatém Mořici.