Silvretta

Silvretta je pohoří rozkládající se na území dvou států, Rakouska a Švýcarska (větší část). Plocha masivu je 900 km². V celém pohoří najdeme na 50 třítisícových vrcholů a 120 menších ledovců. Všechny významné vrcholy a největší ledovce se nacházejí v hlavním alpském hřebeni. Nejvyšším vrcholem je, ve Švýcarsku ležící, Piz Linard (3 411 m).

Silvretta
Silvretta
Nejvyšší bod	3 411 m n. m. (Piz Linard)
Rozloha	771 km²
Nadřazená jednotka	Východní Alpy
Sousední jednotky	Plessurské Alpy, Verwall, Samnaunské Alpy, Sesvenna, Rätikon, Albula
Světadíl	Evropa
Stát	Rakousko Rakousko Švýcarsko Švýcarsko
Horniny	rula, břidlice, vápenec
Povodí	Inn, Trisanna
Souřadnice	46°52′ s. š., 10°7′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piz Linard

Piz Buin

Poloha

Jižní hranici tvoří řeka Inn, protékající Dolním Engadinem. Na západě odděluje Silvrettu údolí Schlappintal a Gargellental, od sousedního masivu Rätikonu. Sever pohoří vymezuje vysokohorská silnice Silvretta Hochalpenstrasse, vedoucí dvěma velkými údolími – Montafon a Paznautal. Východní hranice je tvořena tokem potoků Fimerbach a Brancia, oddělující Silvrettu od skupiny Samnaunské Alpy.

Geografie

Odborná alpská literatura dělí masiv Silvretty na 20 samostatných celků. Je však poměrně nepodstatné, protože se téměř bez výjimky jedná o samostatné vrcholy či velmi malé skupiny.

Významné vrcholy

V pohoří Silvertta najdeme na 300 pojmenovaných vrcholů. Zde nejvýznamnější z nich:

• Piz Linard (3 411 m)
• Fluchthorn, jižní vrchol (3 398 m) do svého zřícení dne 11.6.2023, poté o cca 100 m méně
• Fluchthorn, centrální vrchol (3 397 m)
• Grosser Piz Buin (3 312 m)
• Fluchthorn, severní vrchol (3 309 m)
• Verstanklahorn (3 297 m)
• Piz Fliana (3 281 m)
• Kleiner Piz Buin (3 255 m)
• Silvrettahorn (3 244 m)
• Chapütschin (3 232 m)
• Augstenberg (3 228 m)
• Schneeglocke (3 223 m)
• Dreiländerspitze (3 197 m)
• Großes Seehorn (3 121 m)
• Großlitzner (3 109 m)
• Flüela-Weißhorn (3 085 m)
• Pischahorn (2 979 m)
• Hohes Rad (2 934 m)
• Vallüla (2 813 m)
• Bielerspitze (2 545 m)

Ochrana přírody

Přehradní jezero Silvretta-Stausee

Jamtalhütte

Dvě části pohoří Silvretta jsou spravovány jako chráněná území:

• Oblast Piz Arina vyhlášená v roce 1983 s plochou 4 936 ha. Zasahuje na švýcarské území pohoří jen v malé části. Významnější část je v Samnaunských Alpách. Chrání přírodní bohatství krajiny.
• Oblast Silvretta-Vereina vyhlášená v roce 1983 s plochou 14 168 ha.

Lyžařská oblast Silvretta Montafon

Silvretta Montafon vznikla spojením Montafon Hochjoch a Silvrette Nova. Lyžařská oblast nabízí přes 200 km sjezdových tratí všech obtížností, které jsou perfektně upravovány, ale také spoustu svahů s hlubokým prašanem pro vyznavače freeridu, z nichž se většina nachází na Silvretta Montafon Nova. Zajímavostí je také NovaPark, který se řadí k nejlépe vybaveným snowparkům v Evropě. Kromě sjezdovek se zde nachází také několik sáňkařských drah. ^[1]

Horské chaty

Rakouská část

• Jamtalhütte (2 165 m), u města Galtür
• Madlener Haus poblíž sedla Bielerhöhe
• Saarbrücker Hütte u obce Partenen
• Tübinger Hütte u města Gaschurn
• Wiesbadener Hütte (2 443 m), poblíž sedla Bielerhöhe

Švýcarská část

• Linardhütte u města Lavin
• Fergenhütte u města Klosters
• Seetalhütte (2 065 m), u města Klosters
• Silvrettahütten (2 341 m) u města Klosters
• Tuoihütte u města Guarda
• Heidelberg Hütte (2 264 m) u rakouského města Ischgl (formálně asi 2,5 km za hranicí ve Švýcarsku)

Mapy

• Kompass č. 41 (Silvretta / Verwallgruppe) – 1:50 000
• LKS č. 249T (Tarasp) – 1: 50 000
• Freytag a Berndt č. 373 (Silvretta Hochalpenstrasse / Piz Buin) – 1:50 000

Panorama pohoří Silvretta