Sinus Iridum
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Sinus Iridum (česky Záliv duhy nebo Záliv duh nebo Duhová zátoka[1]) je polokruhovitý výběžek v severozápadní části Mare Imbrium (Moře dešťů) na přivrácené straně Měsíce s průměrem přibližně 260 km[2] Jedná se o pozůstatek obrovské valové roviny (kráteru) o průměru 260 km.[3] Obklopuje jej pohoří Montes Jura (což je de facto zachovalý okrajový val dřívějšího kráteru).[3] Napříč zálivem se táhnou mořské hřbety.[2] Střední selenografické souřadnice zálivu jsou 45,0° S a 31,7° Z.[4]



Remove ads
Popis
Sinus Iridum pojmenoval italský astronom Giovanni Battista Riccioli.[2] Pevnina kolem zálivu tvoří dva měsíční mysy: jihozápadní Promontorium Heraclides a severovýchodní Promontorium Laplace. Tato oblast (záliv a okolní pevnina) je považována za jednu z nejkrásnějších částí Měsíce. V zálivu se nenacházejí žádné výrazné impaktní krátery, pouze malé satelitní krátery Heraclides E na jihu, Laplace A na východě a Bianchini G na severu (hlavní kráter Bianchini leží na severním okraji zálivu). Jižně od mysu Promontorium Heraclides přistála sovětská kosmická sonda Luna 17, která zde vysadila pojízdnou laboratoř Lunochod 1.[2]
![]() |
Povrchové útvary v oblasti Mare Imbrium: A – Sinus Iridum (Záliv duhy) |
Remove ads
Sinus Iridum v kultuře
- Sinus Iridum se objevuje ve vědeckofantastické povídce Dovolená na Měsíci britského spisovatele Arthura C. Clarka.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads