Skånská válka

Skånská válka byla válka v létech 1674 – 1679 mezi dánsko-norskou unií, Braniborským kurfiřtstvím a Švédskem. Bojovalo se převážně na skånské půdě, v bývalé dánské provincii, a na hranicích Švédska a severoněmeckých knížectví.

Skånská válka
konflikt: součást francouzsko-nizozemské války
Obléhání Stětína
Trvání	1675-1679
Místo	Skandinávie
Příčiny	dánský pokus dobýt zpět Skåne
Výsledek	Mírové smlouvy z Fontainebleau a Lundu (Švédska s Dánskem) a ze Saint Germain-en-Laye (Švédska s Braniborskem): status quo ante bellum, Francouzi diktovali Dánsku a Braniborsku takový mír, že nedošlo k žádným větším územním změnám
Strany
Dánská říše Spojené provincie Braniborské kurfiřtství Svatá říše římská Španělské království Švédská říše Francouzské království
Velitelé
Kristián V. Ulrik Gyldenløve Karel XI. Magnus De la Gardie Rutger von Ascheberg Simon Grundel-Helmfelt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dánsko-švédské války
Válka za nezávislost Severská sedmiletá válka Kalmarská válka Torstensonova válka Dánsko-švédská válka Skånská válka Severní válka Divadelní válka Finská válka Napoleonské války

Vznik a průběh války

Válku podnítilo Švédsko svým zapojením do francouzsko-nizozemské války. Švédsko se spojilo s Francií proti několika evropským zemím. Nizozemská republika, tížena francouzským tlakem, hledala podporu ze strany Dánska.

Po jistém váhání král Kristián V. započal připravovat invazi do Skåne podniknutou v roce 1675, zatímco Švédi byli zaměstnáni boji proti Braniborům. Invaze Skåne byla kombinována se simultánním norským útokem zvaným Gyldenløvská válka, který nutil bránící se Švédy válčit na dvou frontách navíc kromě jejich zapletení do bojů v Říši.

Dánským cílem bylo získat zpět Skåne, které bylo přiřčeno Švédsku mírem z Roskilde. Přestože se dánská ofenzíva původně setkala s velkým úspěchem, švédské protiútoky vedené devatenáctiletým Karlem XI. vymazaly většinu jejích zisků.

Výsledek války

Tato válka neměla určitého vítěze; švédské válečné námořnictvo bylo poraženo na moři, dánská armáda byla poražena Švédy ve Skåne, ti však byli dříve poraženi Branibory v severním Německu. Válka a nepřátelství skončily, když dánský spojenec, Nizozemská republika, přestal válčit se silnějším švédským spojencem Francií a švédský král Karel XI. uzavřel sňatek s dánskou princeznou Ulrikou Eleonorou, sestrou Kristiána V.

Mír byl uzavřen díky diplomatickému úsilí Francie mírovými smlouvami z Fontainebleau a z Lundu (Švédsko s Dánskem) a mírem ze Saint-Germain-en-Laye (Švédsko s Braniborskem), které navrátily naprostou většinu ztracených území Švédsku.^[1]