Skorpiovenator

Skorpiovenator („lovec štírů“) byl rod abelisauridního teropoda z kladu Brachyrostra, žijícího v období rané pozdní křídy (geologický stupeň cenoman až turon) na území dnešní Argentiny.^[1][2]

Skorpiovenator Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 99 až 89 miliony let
Skorpiovenator - fosilní lebka
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	plazi (Sauropsida)
Nadřád	dinosauři (Dinosauria)
Řád	plazopánví (Saurischia)
Podřád	Theropoda
Infrařád	Ceratosauria
Nadčeleď	Abelisauroidea
Čeleď	Abelisauridae
Rod	Skorpiovenator Canale et al., 2009
Binomické jméno
Skorpiovenator bustingorryi Canale et al., 2009
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objev a popis

Skorpiovenator bustingorryi – rekonstrukce celkového vzezření.

Typový druh Skorpiovenator bustingorryi byl formálně popsán v roce 2009 (ačkoliv online verze popisu se objevila již na konci roku 2008) na základě téměř kompletní kostry, postrádající pouze větší část kostí předních končetin a části ocasu. Fosilie tohoto teropoda byly objeveny v patagonském souvrství Huincul, žil tedy asi před 99 až 89 miliony let. podle původních odhadů byl dlouhý zhruba 7,5 až 9^[3] metrů a vážil asi 1,67 tuny.^[4] Je pravděpodobné, že sdílel ekosystémy s obřím teropodem mapusaurem a dalším abelisauridem rodu Ilokelesia.

Vědecká práce zaměřená na velikost a tvarovou rozmanitost abelisauridů, publikovaná začátkem roku 2017 udává pro typový exemplář skorpiovenatora délku 6 až 6,2 metru. Jednalo se tedy spíše o středně velkého zástupce této skupiny.^[5]

Etymologie

Fosilní kostra skorpiovenatora.

Název Skorpiovenator („lovec štírů“) je odvozen od faktu, že se na nalezišti vědci v průběhu vykopávek setkali s četnými štíry. S. bustingorryi je dle autorů publikace zástupcem nově ustanoveného kladu Brachyrostra, podobně jako například brazilský druh Thanos simonattoi.^[6]