Slava (1903)

Slava byla bitevní loď (predreadnought) námořnictva carského ruska, poslední z pěti bitevních lodí třídy Borodino. Dokončena byla příliš pozdě na to, aby se během rusko-japonské války zúčastnila bitvy u Cušimy, díky čemuž přežila, zatímco její sesterské lodě byly buď potopeny nebo se vzdaly japonskému císařskému námořnictvu. Postavena byla v baltské loděnici v Petrohradě.

Základní údaje
Typ	predreadnought
Třída	Borodino
Uživatelé	ruské carské námořnictvo
Objednána	30. ledna 1900[Pozn. 1]
Zahájení stavby	1. listopadu 1902
Spuštěna na vodu	29. srpna 1903
Uvedena do služby	říjen 1905
Osud	Potopena u ostrova Muhu, 17. října 1917
Takticko-technická data
Výtlak	14 646 t (standardní) 15 520 t (plný)
Délka	121,1 m
Šířka	23,2 m
Ponor	8,9 m
Pohon	2 parní stroje s trojčitou expanzí, 20 kotlů 2 lodní šrouby 15 800 ihp (11 800 kW)
Palivo	uhlí
Rychlost	17,5 uzlů (32,4 km/h; 20,1 mph)
Dosah	2 590 nám. mil (4 800 km; 2 980 mi) při 10 uzlech (19 km/h; 12 mph)
Posádka	846
Pancíř	145–194 mm pás 25,4–51 mm paluba 254 mm věže 178–229 mm barbety 203 mm velitelská věž
Výzbroj	4× kanón ráže 305mm (2×2) 12× 152mm kanón (6×2) 20× 75mm kanón (20×1) 4× 47mm kanón 4× 381mm torpédomet
Operační nasazení
Nasazení	První světová válka

Za první světové války sloužila Slava v baltském moři a byla největší lodí ruské eskadry v Rižském zálivu, která se v srpnu 1915 střetla s německým Širokomořským loďstvem v bitvě v Rižském zálivu. Opakovaně ostřelovala německé pozice a jednotky pro zbytek roku 1915 a během roku 1916. Během bitvy v úžině Moon v roce 1917 byla Slava těžce poškozena německým dreadnoughtem SMS König a výrazně se zvýšil její ponor. Mělká úžina znemožňovala ústup a tak byla potopena vlastní posádkou mezi ostrovem Muhu (Měsíc) a pevninou. Během třicátých let ji Estonci sešrotovali.