Slobozia (Moldavsko)

Slobozia (moldavskou cyrilicí Слобозия, rusky a ukrajinsky Слободзея / Slobodzeja) je město na levém (východním) břehu Dněstru na východě Moldavska. Náleží k mezinárodně neuznané Podněsterské moldavské republice a leží asi 10 km jižně od jejího hlavního města Tiraspolu. Je administrativním centrem Slobodzejského rajonu. Žije zde přibližně 15 tisíc obyvatel, především Moldavané (45 %) a Rusové (35 %).

Slobodzeja Slobozia
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	46°43′31″ s. š., 29°42′28″ v. d.
Nadmořská výška	14 m n. m.
Stát	Moldavsko Moldavsko
Slobodzeja
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	14 618 (2014)[1]
Správa
Telefonní předvolba	557
PSČ	MD-5702
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Slobozia byla založena na přelomu 17. a 18. století. Tento název je rumunský a v Moldavsku i Rumunsku ho nese více sídel (nejvýznamnější je župní město Slobozia), označuje „místo osvobozené od daní“. Jeho původ je ovšem slovanský, od základu slova „svoboda“.

Během rusko-tureckých válek roku 1768 byla vypleněna, později zde vznikla pevnost, při které se utvořily osady Ruská Slobozia (na jihu) a Moldavská Slobozia (na severu), které byly administrativně odděleny.

Sovětská vláda se zde ustavila v únoru roku 1920, následně zde proběhla kolektivizace zemědělství. V letech 1924–1940 byly obě slobozijské obce začleněny do Moldavské ASSR v rámci sovětské Ukrajiny, poté se staly součástí Moldavské SSR. Během druhé světové války levý břeh Dněstru v letech 1941–1944 okupovala rumunská a německá vojska, Slobozia byla začleněna do rumunské provincie Zadněstří (Transnistria).

Rozhodnutím Prezidia Nejvyššího sovětu Moldavské SSR z 2. ledna 1972 se obce Moldavská Slobozia a Ruská Slobozia sloučily v jeden administrativní celek Slobozia, který obdržel status sídlo městského typu.

V roce 1990 se obyvatelé Slobodzejského rajonu v referendu vyslovili pro vstup do nově utvořené Podněsterské moldavské SSR, jejíž vznik moldavské vedení v Kišiněvě neuznalo. Roku 2002 podněsterské vedení udělilo Slobozii status města. Sídlo si dodnes zachovává zemědělský charakter, z průmyslových závodů zde působí pouze pekárna a konzervárna.