Slovenj Gradec - Wikiwand

Slovenj Gradec (česky též Slovinský Hradec^[1]^[2], německy Windischgrätz, později Windischgraz) je město v severním Slovinsku. Ačkoliv leží ještě na území historického Štýrska, je dnes součástí (a střediskem) slovinského statistického regionu Korutany. Ve městě žije přibližně 7 500 obyvatel a v blízkém okolí města ve stejnojmenné městské občině dalších 10 000.

Stručná fakta Poloha, Souřadnice ...

Slovenj Gradec
Panorama města
Poloha
Souřadnice	46°30′37″ s. š., 15°4′50″ v. d.
Nadmořská výška	409–413 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovinsko Slovinsko
Region	Korutanský region
Městská občina	Slovinský Hradec
Slovenj Gradec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	174 km²
Počet obyvatel	7 249 (2020)
Hustota zalidnění	1290 obyv./km²
Správa
Status	Město
Starosta	Tilen Klugler
Oficiální web	www.slovenj-gradec.si
Telefonní předvolba	(+386) 288
PSČ	2380
Označení vozidel	SG
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Remove ads

Název

Slovinský Hradec nese svůj přídomek Slovinský v češtině, slovinštině i němčině, aby nedocházelo k záměně s nedalekým Štýrským Hradcem v Rakousku. Štýrský Hradec je však ve slovinštině oproti češtině nazýván jednoduše Gradec, tedy Hradec, z čehož je odvozen i německý název Graz. Z historického hlediska totiž taková specifikace nedává smysl, neboť i Slovenj Gradec ležel ve Štýrsku.

V němčině se k Hradci ve Slovinsku nepřipojuje současné adjektivum Slowenisch, nýbrž se v tomto případě uchoval přídomek Windisch, což je původní staré německé označení pro slovanské etnikum Wendů, které se v rakouské němčině později vžilo zvláště pro Slovince (a v severním Německu ve tvaru wendisch zase pro Lužické Srby). V současnosti je však toto adjektivum archaické a v názvu Windischgrätz jde o specifický relikt.

Latinský historický název města je Colatio^[3]^[4], respektive Graecium Slovenum.^[5]

Remove ads

Geografie

Město leží 45 km západně od města Mariboru a 65 km severně od Lublaně, hlavního města Slovinska. Město se rozkládá na rovině mezi potoky Mislinja, Suhodolnica a Homšnica. Dříve bylo součástí historického Štýrska. Dnes leží na území tzv. statistické oblasti slovinských Korutan, slovinsky Koroška. Se sousedními městy Ravne na Koroškem a Dravograd tvoří souměstí.

Členění města

Slovinský Hradec je centrem stejnojmenné městské občiny, slovinského vyššího správního celku zahrnujícího celkem 22 sídel: Brda, Gmajna, Golavabuka, Gradišče, Graška Gora, Legen, Mislinjska Dobrava, Pameče, Podgorje, Raduše, Sele, Slovenj Gradec, Spodnji Razbor, Stari trg, Šmartno pri Slovenj Gradcu, Šmiklavž, Tomaška vas, Troblje, Turiška vas, Vodriž, Vrhe, Zgornji Razbor.

Remove ads

Historie

Četná archeologické nálezy v okolí města svědčí o tom, že kotlina byla od římské doby důležitým sídelním územím podél strategické trasy mezi Celjskou kotlinou a středním Slovinskem. Římská poštovní stanice Colatio byla postavena na základech staršího keltského nebo ilyrského osídlení pod opevněným hradištěm Gradski grič. Tento opevněný hrad zde stál od konce 11. století. O druhém hradu, nad dnešním Starým náměstím, pochází první písemná zmínka z roku 1091, kdy byl již součástí staré Štýrské marky. Po vymření chorvatského rodu markrabat Spanheimů (Sponheimů) z Istrie v 70. letech 12. století přešlo opevněné sídlo spolu s osadou a panstvími v širším okolím do majetku rodu pánů z Andechsu. Vévoda Bertold III. uvedl kolem roku 1185 do provozu významnou mincovnu, sídlící na náměstí. Městská práva získal Hradec před rokem 1267. Za Habsburků bylo město od 14. století obehnáno silnými hradbami a bylo nadáno dalšími privilegii.

Stalo se součástí následného Štýrského vévodství, a to až do roku 1918 do jeho zániku, kdy bylo Štýrsko rozděleno mezi Rakouskou republiku a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Slovinský Hradec byl také původním sídlem rodu Windischgrätzů, prvně zmíněných již roku 1220, z nějž o dalších šest století později vzešel i kníže Alfred Windischgrätz, polní maršál, který vedl potlačení revolučních bouří v Praze roku 1848.

V té době byla převážná většina obyvatelstva německojazyčná (75 %, slovinsky mluvilo 25 %). Město tak představovalo významný ostrov němectví v jinak homogenní slovinské oblasti. Nicméně obcovací řeč přímo nesouvisela s národností, mnoho rodin bylo smíšených, například rodina Huga Wolfa. Po první světové válce však část německy mluvícího obyvatelstva emigrovala do Rakouska a zbylí obyvatelé postupně splynuli se Slovinci.

Během druhé světové války bylo město násilně připojeno k Nacistickému Německu, načež byl zahájen tvrdý proces germanizace podobně jako na dalších okupovaných územích. Neněmečtí obyvatelé byli tvrdě postiženi perzekucí, která v několika případech skončila smrtí. V okolí Slovinského Hradce operovaly místní partyzánské jednotky.

Po válce byla absolutní většina původního německy mluvícího obyvatelstva odsunuta do Rakouska, čímž město přišlo o velkou část obyvatel i o staleté kulturní dědictví, podobně jako v Československu.

V 50. letech byla zahájena vytrvalá industrializace a Slovinský Hradec se stal politickým a ekonomickým centrem slovinské části Korutan, regionu Koroška. Roku 1994 se pak Slovinský Hradec stal jedním z 11 slovinských měst, jež jsou zároveň občinou, tedy městem s vlastní správní jednotkou.

Remove ads

Doprava

Město nemá veřejnou dopravu. 6 km severně od města je železniční stanice Dravograd s každodenním spojením z/do Mariboru. Individuální dopravu zajišťuje taxi nebo soukromá letecká společnost.

Památky a kultura

Farní kostel sv. Alžběty Uherské – nejstarší chrám v regionu, archeologickými nálezy doložen jeho karolínský předchůdce neznámého zasvěcení z poloviny 9. století^[6], dochovala se až románsko-gotická stavba, kterou roku 1251 se stávajícím patrociniem vysvětil akvilejský patriarcha a kaločský arcibiskup Bertold V. z Andechsu, z té doby se dochovalo románské zdivo lodi a věže, závěr kostela je raně gotický. Klenby v lodi pocházejí z 15. století, oltáře a kazatelna jsou barokní. Na hlavním oltáři je obraz Svaté Alžběty, podělující žebráky chlebem, který namaloval Franc Mihael Strauss (1674–1740).
Kaple Svatého Ducha – gotická stavba z roku 1471, uvnitř fresky z 15. století
Kostel sv. Pankráce v obci Stari Trg, na vrchu o výšce 728 metrů n.m. Založen roku 1091 na čtvercovém půdorysu, ve 2. čtvrtině 13. století přistavěn trojboký gotický závěr a volně stojící zvonice. V době baroka kolem roku 1700 na jižní straně přistavěny Svaté schody a při cestě do vrchu kalvárie s výklenkovými kaplemi Křížové cesty.
Dvorec Rotenturn – původně pevnost, v letech 1478–1532 chránící město před nájezdy Turků a před Maďary; postupně přestavěna na patrový palác kolem obdélného dvora s renesančními arkádami; nyní sídlo městské správy.
Korutanské regionální muzeum – budova paláce v jádře ze 17. století, průčelí v obloučkovém stylu z 1. poloviny 19. století; vystavuje archeologické, etnografické, historické a železářské sbírky, má 2 pobočky
Korutanská krajská galerie – otevřena v roce 1957, má tři sbírky: evropské a slovinské umění, africká sbírka France Tretjaka, pobočka ve městě Ravne^[7]
Rodný dům Huga Wolfa