Smaragd

Tento článek je o minerálu využívaném v klenotnictví. O knižní edici pojednává článek Smaragd (edice).

Smaragd, chemický vzorec Be₃(Al,Cr)₂Si₆O₁₈ (hlinitokřemičitan berylnatý), je šesterečný minerál. Jeho název je pravděpodobně semitského původu. Smaragd je nejznámější a nejcennější odrůdou minerálu berylu.

Smaragd
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Be3(Al,Cr)2Si6O18
Identifikace
Barva	zelená
Vzhled krystalu	prizmatické
Soustava	šesterečná
Tvrdost	7,5 – 8
Lesk	skelný, matný
Štěpnost	nedokonalá
Vryp	bílý
Hustota	2,6 – 2,8 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	v HF

Původ

Smaragd je nejdražší odrůda minerálu berylu (hlinitokřemičitan berylnatý), který je charakteristický odstíny zelené barvy, za kterou vděčí obsaženému chromu a vanadu ve své základní struktuře.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7,5 – 8, křehký, hustota 2,6 – 2,8 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {0001}, lom nerovný, lasturnatý.
• Optické vlastnosti: Barva: zelená. Lesk skelný, matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Be 5,03 %, Al 10,04 %, Si 31,35 %, O 53,58 % s příměs Cr. Rozpustný v HF, před dmuchavkou se netaví.

Využití

V klenotnictví se využívá jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony). Mezi nejslavnější šperky se smaragdy patří Náhrdelník španělské inkvizice, Hookerova smaragdová brož nebo Andská královská koruna.

Historie

Smaragd (smaragdos) byl poprvé užíván ve starověkém Egyptě, patřil mezi oblíbené kameny již ve Střední říši, za Ptolemaiovců a za královny Kleopatry. Termín Smaragd znamená v sanskrtu marakata, překonavatel obtíží. Indové dělili své smaragdy z Palistánu (údolí Swát) a Rádžástánu na odstíny podle kast. Smaragd ^[1] měl být pro starověké myslitele kamenem moudrosti, prosperity, praktické logiky a obchodní zdatnosti (budha-ratna). Jadeit, nefrit a smaragd byly tři drahokamy, ze kterých byly vyřezávány sošky Buddhy. Pro perské učence byl smaragd kamenem věčného života v ráji. Také Římané si velmi cenili smaragd, Plinius starší vyzdvihuje jeho barvu.

Naleziště

Vybroušené smaragdy

Dionysio Miseroni: Slánka z kolumbijského smaragdu, 1641

Výskyt smaragdu je řídký.

• Rakousko – Habachtal
• Rusko – Takovaja (Ural)
• Egypt – Zabarah (další historické lokality)
• Kolumbie – Muso a Chivor – nejznámější lokality vysoce ceněných smaragdů, kde již staří Inkové získávali kvalitní exempláře. Největší vývoz do Evropy se uskutečnil od 16. do 19. století prostřednictvím španělských mořeplavců a obchodníků.
• Brazílie – Carnaiba, Minas Gerais, Bahía, Ceará, Goiás
• USA, severní Karolína, Hiddenit Mine
• Afrika: Nigérie, Tanzanie, Mosambik, Zambie, Zimbabwe, Madagaskar, Jihoafrická republika
• Afghánistán, Pákistán, Indie

Významné smaragdy

• Kokovinův smaragd – 11 tisíc karátů
• Váza vybroušená z jednoho smaragdu – 2681 karátů (Kunsthistorisches Museum Vídeň)
• Hrdost Ameriky – 1470 karátů
• Stephensonův smaragd – 1438 karátů
• Stalen smaragd – 1270 karátů

Významné památky

• Souprava smaragdových klenotů ruské carevny – Almaznyj fond,Moskva
• Socha Maura nesoucího podnos se smaragdy – Grünes Gewölbe, Státní umělecké sbírky Drážďany
• Smaragdový řád saského kurfiřta Augusta Velikého – Grünes Gewölbe, Drážďany
• Dýka se třemi smaragdy na rukojeti – Klenotnice v paláci Topkapi, Istanbul
• Smaragdy na klenotech a na plášti Svatohorské madony, Svatá Hora u Příbrami
• Smaragdová souprava šperků, 20. léta 20. století, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
• Smaragdová slánka pro císaře Ferdinanda III., Dionysio Miseroni, Praha-Vídeň 1641, (nyní Kunsthstorisches Museum Vídeň)