Smyslov

Tento článek je o části města Tábor. O mistru světa v šachu pojednává článek Vasilij Smyslov.

Smyslov (německy Smislow) je malá vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji. Leží čtyři kilometry vzdušnou čarou východně od centra Tábora. Příjezdová komunikace je ze silnice II/137 z místní části Záluží, od kterého Smyslov leží asi jeden kilometr jihovýchodním směrem. Asi jeden kilometr východně od vesnice zastávka Smyslov na Železniční trati Tábor – Horní Cerekev.

Smyslov
Smyslov č.p. 5
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Tábor
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°25′12″ s. š., 14°43′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	58 (2021)[1]
Katastrální území	Měšice u Tábora (14,59 km²)
PSČ	390 02
Počet domů	20 (2021)[2]
Smyslov
Další údaje
Kód části obce	93467
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1384.^[3]

Vesnice se původně jmenovala Zmyslov a první zmínka o ní pochází již z 20. ledna 1421, kdy král Zikmund uděluje jistému Petrovi ze Zmyslova šlechtický erb: Dvě ptačí křídla položená křížem.^[zdroj?] V roce 1464 v obci kupuje několik usedlostí Přibík z Dobronic. V 16. století obec zpustla a v roce 1534 jí koupilo, od táborského měšťana Václava Jiříka, město Tábor. Teprve poté se vesnice uvádí v obou tvarech „Zmyslov“ i „Smyslov“. Pojmenování „Smyslov“ se na trvalo uchytilo až v 19. století.

Starousedlá nižší šlechta

V 16. století zde žili svobodníci, z nichž Jan Starší Lhotka, Jiří Záleský, Jan a Bohuslav Lhotka obdrželi roku 1537 erbovní list, aby se mohl psát „ze Smyslova“. Erb: Štít napříč rozdělený, vrchní polovice bílá, ve spodní červené tři zelené vršky, v nichž stojí borovice vzhůru až do vrchu štítu, přes kteréžto vršky mimo borovice vyskakuje zajíc, přikryvadla bílá a červená, v klenotu bílé pštrosí péro vzhůru stojící.^[4] Jeho potomci, Lhotkové ze Smyslova, žili v místě ještě koncem 19. století, kdy rod vymřel po meči.

Jiné svobodnické statky byly v držení od roku 1532 Janem a Jakubem Zmyslovskými z Radvanova. 1589 získal statky Jiří Opršál z Jetřichovic a Bohuslav Mazaný ze Slavětína. Zřejmě se jedná o příbuzenstvo rodiny Zmyslovských.

Počátkem 17. století koupil ves se dvěma poplužnými dvory Kuneš Dvořecký z Olbramovic a staví v obci tvrz. Třetí dvůr kupuje Jindřich Sádlo z Vrážného sídlem na Liderovicích. Oba se zúčastnili odboje proti císaři a byli po bitvě na Bílé Hoře 1620 odsouzeni „hrdlem a ctí“. Odvolali se, císař hrdelní rozsudek zrušil a potvrdil pouze ztrátu veškerého majetku.

Starousedlí sedláci

Rodina Novotných (1684), Nouskových (1696), Kroužků (1701), Tomečků (1704), Černohorských (1706) a Bílých (1711).

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[5][6]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	106	101	119	128	121	103	104	79	77	68	59	36	37	57	58
Počet domů	13	13	15	16	16	17	18	19	19	16	17	20	19	20	20

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1920 Smyslov byl osadou obce Dobronice u Chýnova v okrese Tábor. V letech 1921–1960 byl samostatnou obcí v okrese Tábor. V letech 1961–1971 byl částí obce Měšice v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 je částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby.^[7]

Pamětihodnosti

• Kaple na návsi
• Pamětní deska na domě čp. 9 věnovaná vojínům padlým v první světové válce
• Jižně od Smyslova je rekreační oblast Knížecí rybník.

Galerie

• Smyslov
• 
  Dům čp. 9
• 
  Dětské hřiště
• 
  Podvesní rybník
• 
  Kaple
• 
  Dúm čp. 5