Sochorova hrobka

Sochorova hrobka ve stylu pozdní secese je dominantou hřbitova v Řevnicích (okres Praha-západ). Vyprojektoval ji pro sebe a svou rodinu architekt Eduard Sochor, který v Řevnicích řadu let žil, aktivně působil i zemřel. Od roku 2009 je chráněna jako kulturní památka České republiky,^[1] ale dlouhodobě chátrala a nachází se ve velmi špatném stavu. Naposledy zde byl pohřben Sochorův zeť v roce 1982.^[2]

Sochorova hrobka
Základní informace
Výstavba	1924
Poloha
Adresa	Řevnice, Česko Česko
Souřadnice	49°54′25,14″ s. š., 14°13′32,4″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	103682 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Projekt vznikl v roce 1913, postavena však byla až v roce 1924 řevnickým kameníkem Karlem Havlíčkem, který pro Sochora pracoval. Autorem sochařské výzdoby je Josef Kalvoda. Původně hrobka stála na starém hřbitově u kostela, na nynější místo byla přestěhována po skončení 2. světové války.^[2] Stavba čtvercového půdorysu připomínající kapli je obložená opracovaným kamenem a zakončená kupolí se stylizovanou lilií. Vstupní otvor rámují figurální reliéfy architektových dětí – v dolní části postavy dvou klečících dívek se sepjatýma rukama, v horní části busty dvou chlapců. Vnitřek kaple, osvětlený dvěma vertikálními obdélnými okénky, je na čelní stěně ozdoben reliéfem hlavy Krista, po stranách nápisy „Mějte úctu k mrtvým“ a „Mluvte o nich jen pěkně“. Součástí hrobky je prostor před kaplí s kamenným obložením, na postranních krycích deskách jsou vloženy latinské kříže z bílého mramoru. Dva kamenné sokly kruhového půdorysu při vstupu do prostoru jsou doplněny kovovými ozdobnými mřížkami.^[3] Součástí hrobky byly též dvoukřídlé prosklené vstupní dveře. Bronzové řetězy kolem celé hrobky byly ukradeny v 90. letech 20. století.^[4]

Současnost

V roce 2007 získalo hrobku do vlastnictví (bezplatným převodem od poslední majitelky) město Řevnice. Uspořádalo veřejnou sbírku, z jejíhož výtěžku byly provedeny nejnutnější opravy tehdy již velmi zchátralé hrobky. Opravy prováděl Tomáš Váňa ze Řevnic s pěti spolupracovníky.^[2] V roce 2016 podávalo město žádost o zařazení Sochorovy hrobky do Havarijního programu Ministerstva kultury, podloženou restaurátorským záměrem, který Tomáš Váňa pro město zpracoval zdarma.^[5][6]