Solotvina

Solotvina, též Slatinské Doly (ukrajinsky Солотвино, Solotvyno; rumunsky Ocna Slatina; maďarsky Aknaszlatina; rusky Солотвина) je městys (ukrajinsky selyšče) na západní Ukrajině. Leží v okresu Ťačiv Zakarpatské oblasti, na řece Tise, která Solotvinu odděluje od rumunského města Sighetu Marmației (Marmarošská Sihoť). Žije zde necelých 9000 obyvatel – Rumuni, Maďaři a Ukrajinci.^{[pozn. 1]}

Solotvina, Slatinské Doly Солотвино (Solotvyno)
Solné jezero
znak
Poloha
Souřadnice	47°57′35″ s. š., 23°52′1″ v. d.
Nadmořská výška	281 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Zakarpatská
Okres	Ťačovo
Solotvina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,10 km²
Počet obyvatel	8 632 (2019)[1]
Hustota zalidnění	777,7 obyv./km²
Správa
Vznik	1360
Adresa obecního úřadu	вул. Харківська 1 90575 смт. Солотвино
Telefonní předvolba	(+380) 313
PSČ	90575
KOATUU	2124455900
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V Solotvinu sídlí rada solotvinské venkovské komunity, do které patří městys Solotvino a tyto vesnice:

• Hlybokyj Potik (ukrajinsky Глибокий Потік)
• Nyžnja Apša (ukrajinsky Нижня Апша)
• Pečera (ukrajinsky Печера)
• Podišor (ukrajinsky Подішор)
• Topčyno (ukrajinsky Топчино)
• Seredne Voďane (ukrajinsky Середнє Водяне)
• Dobrik (ukrajinsky Добрік)
• Bila Cerkva (ukrajinsky Біла Церква)

Tato územní komunita má rozlohu 161,5 km² a v roce v ní žilo 34 944 obyvatel.

Historie

Od roku 1918 byl městys po rozpadu Rakouska-Uherska ^[2], až do roku 1939 součástí Československa. Od roku 1945 byl městys součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky, která byla jednou ze svazových republik Sovětského svazu, nakonec od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny

Solné doly a slaná jezera

Podzemní oddělení alergologické nemocnice

Městys je především známý svými rozlehlými solnými doly a jezery. Voda odčerpávaná z hlubinných solných dolů se shromažďuje v povrchových jezerech s nasycenou slanou vodou, kolem nichž je vybudována rekreační zóna s lunaparkem, restauracemi, diskotékou. Místní sanatorium funguje od roku 1968. V městysu je muzeum solných dolů^[3] a muzeum místních solných lázní.^[4]

Doprava

Městysem prochází silnice spojující Mukačevo, Rachov a Ivano-Frankivsk; stejným směrem vede i železnice, avšak Solotvina je konečnou stanicí osobních vlaků od Baťova, neboť následující úsek trati prochází rumunským územím. V lednu 2007 byl za účasti prezidentů V. Juščenka a T. Băsescu po mnoha letech otevřen hraniční most přes Tisu, který o něco usnadnil dosažitelnost zdejšího odlehlého regionu.^[5]

Významní rodáci

• Ian Robert Maxwell, vlastním jménem Abraham Leib Hoch, později též Ján Ludvík Hoch, britský žurnalista, multimilionář a podvodník^[6].