SpaceX Crew-1
první operační let americké kosmické lodi typu Crew Dragon From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
SpaceX Crew-1 (též USCV-1) byl první operační let americké kosmické lodi typu Crew Dragon v rámci programu komerčních letů s posádkou (Commercial Crew Program). Loď Resilience dopravila v listopadu 2020 na ISS čtyřčlennou posádku, která se stala součástí Expedice 64 a na zemi se vrátila po půlroční misi počátkem května 2021.
Remove ads
Kosmická loď Crew Dragon

Související informace naleznete také v článku Dragon 2.
Crew Dragon je kosmická loď pro lety s posádkou navržená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) společností SpaceX, především pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. SpaceX ale loď používá i pro další účely mimo spolupráci s NASA (komerční programy Inspiration4, Axiom Space a Polaris).
Crew Dragon tvoří znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je hermetizovaný prostor o objemu 9,3 m3, v němž lze umístit sedačky až pro sedm osob (NASA pro lety k ISS využívá 4 místa). Nástavec je možné využít pro dopravu nákladu, který nemusí být umístěn v hermetizovaném prostoru (např. zařízení určeného pro umístění na vnější straně ISS, tedy v otevřeném kosmickém prostoru. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.
Remove ads
Posádka
Hlavní posádka:
Michael Hopkins (2), NASA – velitel
Victor Glover (1), NASA – pilot
Sóiči Noguči (3), JAXA – letový specialista
Shannon Walkerová (2), NASA – letová specialistka
V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Záložní posádka:
Kjell N. Lindgren (2), NASA
Kóiči Wakata (5), JAXA
Průběh letu
Po testovacích letech SpX DM-1 a SpX DM-2 musela být dokončena certifikace lodi, k čemuž došlo 10. listopadu 2020.[1] Start letu Crew-1 proběhl po několika odkladech 16. listopadu 2020 v 00:27 UTC,[2] loď byla vynesena raketou Falcon 9 Block 5 z Kennedyho vesmírného střediska k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam dopravila čtyři členy posádky. K ISS zadokovala 17. listopadu 2020 ve 4:01 UTC.[3] Posádka se na ISS stala součástí Expedice 64.
Po 139 dnech došlo k předokování na port PMA-3, aby byl port PMA-2 volný pro Crew-2 a po odletu se PMA-3 uvolnil pro CRS-22, která na stanici přiveze nové solární panely, a proto musí být v dosahu Canadarm2.
Před odletem se Shannon Walkerová na 12 dní stala velitelkou Expedice 65. K návratu mise Crew-1 na Zemi došlo 2. května 2021. Šlo o první noční přistání do vody od mise Apollo 8 v roce 1968. Jedná se také o zatím nejdelší pilotovanou misi s americkou kosmickou lodí, předchozí rekord (84 dní) držela mise Skylab 4, která přistála v roce 1974.[4]
Galerie
- Velitel mise Crew-1 Mike Hopkins
- Pilot mise Crew-1 Victor Glover
- Letový specialista mise Sóiči Noguči
- Letová specialistka mise Crew-1 Shannon Walkerová
- Vývoz rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampu
- Raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampě
- Raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampě
- Statický zážeh před misí Crew-1
- Start mise Crew-1
- Start mise Crew-1
- Start mise Crew-1
- Start mise Crew-1
- Posádka během přeletu k ISS
- Přílet lodi Crew Dragon k ISS během mise Crew-1
- Přílet lodi Crew Dragon k ISS během mise Crew-1
- Crew Dragon po přistání
- Crew Dragon po přistání
- Posádka krátce po přistání
- Crew Dragon před otevřením poklopu
- Mike Hopkins po přistání
- Victor Glover po přistání
- Shanonn Walkerová po přistání
- Sóiči Noguči po přistání
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads