SpaceX Crew-9
budoucí let americké kosmické lodi typu Crew Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
SpaceX Crew-9 (též USCV-9) byl devátý řádný let kosmické lodi Crew Dragon od SpaceX k Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v Programu komerčních posádek (Commercial Crew Program). Loď na stanici přivezla 2 členy Expedice 72, další dlouhodobé posádky stanice. Start se uskutečnil 28. září 2024, při návratu na Zemi 18. března 2025 byli navíc na palubě 2 členové posádky, kteří nemohli odletět na Zemi ve své lodi Starliner při misi Boeing Crew Flight Test.[1]
Remove ads
Kosmická loď Crew Dragon
Související informace naleznete také v článku Dragon 2.
Crew Dragon je kosmická loď pro lety s posádkou navržená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) společností SpaceX, především pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. SpaceX ale loď používá i pro další účely mimo spolupráci s NASA (komerční programy Inspiration4, Axiom Space a Polaris).
Crew Dragon tvoří znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je hermetizovaný prostor o objemu 9,3 m3, v němž lze umístit sedačky až pro sedm osob (NASA pro lety k ISS využívá 4 místa). Nástavec je možné využít pro dopravu nákladu, který nemusí být umístěn v hermetizovaném prostoru (např. zařízení určeného pro umístění na vnější straně ISS, tedy v otevřeném kosmickém prostoru. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.
Remove ads
Posádka
Hlavní posádka:[p. 1]
Nick Hague (2), NASA – velitel
Alexandr Gorbunov (1), Roskosmos – letový specialista- Barry Wilmore (3), NASA (jen při přistání)
- Sunita Williamsová (3), NASA (jen při přistání)
NASA oficiálně zveřejnila složení posádky 31. ledna 2024. Kromě Nicka Hague (v roli pilota) a Alexandra Gorbunova v ní byly velitelka Zena Cardmanová (1) a letová specialistka Stephanie Wilsonová (4).[2]
.jpg)
.jpg)
Vedení NASA 24. srpna 2024 oznámilo své rozhodnutí týkající se návratu posádky testovací mise Boeing Crew Flight Test z ISS – v zájmu zachování maximální bezpečnosti posádky přistane Starliner počátkem září 2024 v automatickém režimu. Jeho posádka zůstane na ISS do jara 2025 a společně se dvěma astronauty, kteří přiletí v lodi SpaceX Crew-9, vytvoří obvyklou čtyřčlennou část nadcházející půlroční expedice, Expedice 72.[1] O výběru dvou astronautů z původní posádky NASA rozhodla o týden později.[3] NASA nenašla odvahu svěřit narychlo vytvořenou a nesecvičenou posádku Cardmanové, kterou sice dříve vybrala za velitelku Crew-9, ale která současně byla nezkušenou astronautkou chystající se na svůj první let. Proto agentura z původní posádky zvolila astronauta mířícího již na svou 2. misi.[4]
Záložní posádka:
- Kirill Peskov, Roskosmos – letový specialista
- ostatní členové záložní posádky dosud nebyli oznámeni
Remove ads
Příprava a průběh letu
Stejně jako v předchozím případě mise Crew-8, ani u Crew-9 nebylo jasné, zda se k ISS vypraví hned po předchozí misi lodi Dragon Crew, anebo o půl roku později, protože v mezidobí bude mít dopravu posádky na starosti jiná loď vyvinutá v programu CCDev, Starliner od společnosti Boeing. NASA ještě v dubnu 2023 při zveřejnění harmonogramu budoucích letů uváděla, že Starliner-1 odveze posádku na ISS při rotaci posádek na podzim 2024,[5] což korespondovalo s očekáváním, že Boeing svou loď vyzkouší při testovacím letu Boeing Crew Flight Test (Boe-CFT) se startem 21. července 2023.[6] Při finálním testování Starlineru koncem května 2023[7] se však objevily nové poznatky k bezpečnosti lodi, které vedly k odkladu testovací mise na neurčito[8] a v konečném důsledku způsobily přeřazení mise Crew-9 z jara 2025 na podzim 2024.
NASA v říjnu 2023 informovala, že počítá se startem Crew-9 nejdříve v polovině srpna 2024.[9] První zpřesnění termínu na 18. srpna 2024 zástupci NASA oznámili během setkání posádky s novináři 26. července 2024.[10] Deset dnů před plánovaným termínem startu Crew-9 ale přišlo oznámení o odkladu startu kvůli potřebě více času na posouzení dat a přípravu odletu mise Boe-CFT, která již překonala potíže v přípravné etapě a v červnu 2024 se ke stanici připojila, ale současně ji postihly potíže jiné. Boeing Starliner je zakotven k přednímu portu modulu Harmony, k němuž má zamířit i Crew-9, a proto její start musí na odlet Starlineru počkat. Stanovený nový termín startu „nejdříve 24. září 2024"[11] současně znamená, že americká posádka pro Expedici 72 přiletí na stanici až poté, co 23. září skončí předchozí Expedice 71. NASA 12. září současně s oznámením o zahájení předletové karantény posádky zveřejnila upřesněný termín startu – 25. září 2024 v 18:28 UTC,[12] ale o šest dní později start odložila na 26. září 2024[13] v 18:05:35 UTC[14][15] s plánovaným připojením 28. září v 08:04:55 UTC.[15] Tropická bouře Helene, která desítky hodin před plánovaným startem hrozila přeměnit se na hurikán s dopadem na počasí v místě startu, si pak vynutila dvoudenní odklad startu na 28. září 2024 v 17:17 UTC[16] s připojením ke stanici 29. září kolem 21:30 UTC.[17] Týmy dokonce kvůli bouři 25. září sklopily raketu s lodí do horizontální polohy a odvezly ji do bezpečí v hangáru.[18] Znovu ji vyvezly a vztyčily 27. září 2024,[19] aby o den později ve stanoveném čase 17:17:21 UTC odstartovala.[20][21]
Vědecký program
Posádka na stanici přiletěla s plánem více než 200 vědeckých výzkumů a technologických demonstrací[22] zaměřených na široké spektrum oborů, např.[23]
- na dopad kosmického záření na procesy úpravy genů kvůli pochopení genetických rizik spojených s cestami do vesmíru,
- na studium atrofie srdečního svalu v mikrogravitaci s pomocí organoidů vytvořených na 3D biotiskárnách,
- na účinek nového léku na mozkové organoidy pro léčbu neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc a demence,
- na inovativní proces svařování za studena ve vesmíru, který místo tepla využívá ke spojování kovů tlaku a mohla by být klíčová pro budoucí opravy ve vesmíru,
- na srovnávací studium růstu rostlin příbuzných hořčici, ve dvou různých orbitálních výškách – na ISS a souběžně během mise Polaris Dawn na vysoké dráze se zvýšenou úrovní radiace.
Průběh letu
Kabinu Crew Dragon Freedom vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 Block 5 (booster B1085.2), vůbec poprvé z rampy SLC-40 na floridském kosmodromu CCSFS. SpaceX z něj dosud vypouštěla pouze mise bez posádky, ale před nedávnem tam dokončila moderní odpalovací věž s ramenem pro přístup ke kabině.[24] Poslední dva ze sedmi členů již zahájené dlouhodobé Expedice 72 strávili 28 hodin po startu na cestě ke stanici a 29. září v 21:30 UTC[25] se připojili k jejímu přednímu portu na modulu Harmony.[26] Zhruba po dvou hodinách pak vstoupili na palubu stanice.[27] Neobvyklá komplikace pro SpaceX nastala při „úklidu” použitého 2. stupně rakety Falcon z oběžné dráhy – jeho motor se sice zapálil, aby stupeň nasměroval do atmosféry, ale zapálil se jinak, než měl, a trosky po průletu atmosférou tak sice dopadly do Tichého oceánu, ale mimo vymezený a zabezpečený koridor. A i když nezpůsobily žádné škody, SpaceX do vyšetření příčin této události pozastavila další starty Falconů.[28]
Zpět na Zemi posádka Crew-9 – již čtyřčlenná – měla odletět zhruba pět měsíců později, podle předběžných plánů kolem 22. února 2025,[20] po předání stanice nástupcům z mise Crew-10. NASA však v polovině prosince 2024 informovala, že odložila přílet Crew-10 zhruba o měsíc (na konec března 2025) kvůli potřebě časové rezervy na plné uvedení nové (páté) lodě Crew Dragon C213 do provozu, což odlet Crew-9 ze stanice odložilo na počátek dubna.[29] Ani tento čas navíc ale nestačil, a tak NASA 11. února 2025 sdělila, že na misi Crew-10 poletí jiná loď, konkrétně Endurance (C210). Tím odpadl důvod trvat na odložení startu Crew-10 na konec března, takže mohl být uspíšen na „nejdříve 12. března 2025”.[30]
Nakonec po jednom neúspěšném startovním pokusu Crew-10 přiletěla až 16. března 2025[31] a po velmi krátkém předání rozpracovaný úkolů mezi oběma posádkami se Crew-9 se stanicí rozloučila 18. března 2025 v 05:05 UTC.[32] U západního pobřeží Floridy, nedaleko pobřeží u města Tallahassee, přistáli na padácích ještě téhož dne kolem 21:57:07 UTC.[33] [34] Jejich dosednutí do Mexického zálivu bylo pro nejbližší roky jedním z posledních nebo dokonce posledním přistáním posádky u břehů Floridy – společnost SpaceX totiž v létě 2024 začala připravovat přesun místa přistání budoucích misí na západ USA, do vod Tichého oceánu.[35] A Starlinery přistávají také na západě, ale na pevnině.[36]
Let trval 171 dní, 4 hodiny a 40 minut, což je čas, který si do statistik zapíší Hague a Gorbunov. Jinak to ale bude u Wilmora s Williamsovou, kterým se započítá celkový čas 286 dní, 7 hodin a 5 minut, který začal běžet okamžikem startu jejich původní mise Boeing Crew Flight Test 5. června 2024. To je zařadilo na společné 18. a 19. místo tabulky nejdelších jednotlivých letů v historii kosmonautiky. A do historických tabulek se oba zapsali ještě jednou – jako první z již více než 600 astronautů a kosmonautů se mohou chlubit tím, že při svých misích postupně letěli celkem 4 různými typy kosmických lodí. Nejprve americkým raketoplánem Space Shuttle, pak ruským Sojuzem a nakonec oběma americkými komerčními kosmickými loděmi Starliner a Crew Dragon. Unikátnost takového stavu lze doložit tím, že pouze 9 dalších astronautů absolvovalo let ve 3 typech technologie.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads