Zevar úzkolistý

Zevar úzkolistý (Sparganium angustifolium) je druh jednoděložné rostliny, podle systému APG III patří do čeledi orobincovitých (Typhaceae).

Zevar úzkolistý
Zevar úzkolistý (Sparganium angustifolium)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	lipnicotvaré (Poales)
Čeleď	orobincovité (Typhaceae)
Rod	zevar (Sparganium)
Binomické jméno
Sparganium angustifolium Michaux 1803
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jedná se o vytrvalou bažinnou až vodní rostlinu s oddenkem, kořenící v zemi, dorůstají výšky nejčastěji 10–100 cm (plovoucí rostliny někdy až 200 cm délky). Listy jsou jednoduché, střídavé, přisedlé, uspořádané do 2 řad. Lodyhy včetně listů bývají vzplývající na hladině, vzpřímené formy nejsou časté. Čepele jsou celistvé, čárkovité, ploché nebo na kýlu trochu vypouklé ale ne trojhranné, se souběžnou žilnatinou, jsou asi 2-5, vzácně až 10 mm široké. Květy jsou ve složených květenstvích, hustých kulovitých hlávkách, hlávky jsou uspořádány do jednoduchého hroznu (nikoliv do laty jako je tomu u zevaru vzpřímeného). Jedná se o jednodomou rostlinu, květy jsou jednopohlavné, oddělené do zvláštních částí květenství, dole jsou hlávky samičí, nahoře samčí. Samičích hlávek bývá 2-5, samčích 2-4, samčí jsou navzájem dosti sblížené. Dolní listen bývá 2-4x delší než celé květenství (u zevaru nejmenšího je kratší než květenství). Okvětí je šupinovité, volné, v 1-2 přeslenech. Okvětních lístků 3-4, vzácněji 1-6, okvětní lístky jsou na špičce světle hnědé. Samčí květy obsahují 3 tyčinky, vzácněji 1-6 tyčinek (závisí to na poloze květu v květenství). Pyl se šíří pomocí větru. V samičích květech je gyneceum složené nejčastěji z 1 plodolistu, je monomerické. Semeník je svrchní. Plodem je peckovice s 1 peckou nebo oříšek, také záleží na interpretaci.

Rozšíření ve světě

Zevar úzkolistý je cirkumpolární druh, roste v severní Evropě, souvisle ve Skandinávii, v jižnějších oblastech se s ním setkáme hlavně ve vysokých horách, například v Alpách. Dále roste v severní Asii a v Severní Americe, zde hlavně v Kanadě a na Aljašce. Na Slovensku se vyskytuje např. ve Druhém Roháčském plese^[2]. Mapka rozšíření zde: .

Rozšíření v Česku

V České republice kdysi rostl na březích Plešného jezera a Černého jezera na Šumavě. V důsledku acidifikace jezer však vyhynul a byl prohlášen za taxon v ČR vyhynulý. Později se však v mělkém litorálu Plešného jezera začal obnovovat ze semen uchovaných v sedimentu a od roku 2008 je znovu zaznamenáván v počtu desítek až stovek jedinců^[3].