Střední ucho

Střední ucho (latinsky: auris media) je část ucha. Jedná se o systém vzduchem vyplněných dutin vystlaných sliznicí. U člověka se skládá z následujících částí:

• bubínková dutina (cavum tympani) – Dutina vyplněná vzduchem, ohraničená lebkou.
• sluchové kůstky (ossicula auditus) – Jedná se o tři kůstky – kladívko (malleus), kovadlinku (incus) a třmínek (stapes) – napojené na bubínek a uložené v bubínkové dutině. Řetěz těchto kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka ve vnitřním uchu.
• Eustachova trubice (tuba auditiva) – Spojuje bubínkovou dutinu a nosohltan. Vyrovnává tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí. Pomáhá i čistit středoušní dutinu.
• svaly středního ucha:
  • napínač bubínku (musculus tensor tympani) – připojený ke kladívku, napíná bubínek
  • třmínkový sval (musculus stapedius) – připojený ke třmínku, upevňuje třmínkovou ploténku v oválném okénku

Střední ucho
1 – kladívko
2 – kovadlinka
2' – Proc. lenticularis
3 – třmínek
4 – bubínek
5 – oválné okénko
6 – M. tensor tympani
7 – M. stapedius

Střední ucho
Latinsky	auris media
Nervy	glosofaryngeální nerv
MeSH	D004432
Gray	1037

Kladívko

Napínač bubínku

Kovadlinka

Třmínkový sval

Labyrint

Třmínek

Vnější zvukovod

Bubínek

Eustachova trubice

Bubínková dutina

Části středního ucha

Evoluce

Podle některých výzkumů vzniklo střední ucho u pravěkých savců původně jako podpora kostí dolní čelisti.^[1][2] Poměrně dobře vyvinuté střední ucho bylo objeveno již u fosilií pravěkých savců z období rané křídy (asi před 125 miliony let).^[3][4]