Zotavovací poloha

Zotavovací poloha (dříve stabilizovaná poloha) je v první pomoci jakákoli poloha na boku, z níž není snadné se překulit na záda. To zajišťují pokrčené končetiny. Smyslem této polohy je zabránit zapadnutí jazyka a vdechnutí zvratků u pacienta při porušeném vědomí (pacient není schopen reagovat na oslovení). Při ukládání postiženého do zotavovací polohy je nutné se ujistit, že dýchá; dýchání je třeba nadále kontrolovat. Okamžité přetočení do zotavovací polohy je vhodné pokud neoslovitelný bezvědomý začíná zvracet.

Poloha na boku má mnoho variant, ale zásadní je pokrčení končetin, které udržují tělo na boku

Použití v první pomoci

• Zvracení, krvácení z úst, stav po tonutí, bezvědomí, dušení, otřes mozku, otravy
• Otravy s poruchou vědomí (například vystřízlivění z opilosti)
• Stav po epileptickém záchvatu
• Situace, kdy potřebujeme dýchajícího bezvědomého na chvíli opustit (volání tísňové linky, hromadné neštěstí)

Varianty a názvy

Poloha má více variant, které se mezi sebou liší v detailech pokrčení a uložení končetin. Používají se názvy europoloha, Rautekova (zotavovací) poloha. Použití těchto variant se shoduje – všechny udržují pacienta na boku. Pojem „stabilizovaná“ je mírně zavádějící. Pacient má sice stabilní polohu, ale jeho zdravotní stav se může zhoršit.

Dříve používaná stabilizovaná poloha s dolní rukou za zády se již nedoporučuje kvůli prevenci přilehnutí nervů a následnému brnění končetiny.^[1]