Stane Kavčič

Stane Kavčič (30. říjen 1919, Lublaň – 27. březen 1987, Lublaň) byl slovinský politik.

Stane Kavčič
Předseda slovinského výkonného výboru
Ve funkci: 1967 – 1972
Předchůdce	Janko Smole
Nástupce	Andrej Marinc
Stranická příslušnost
Členství	Svaz komunistů Jugoslávie (Svaz komunistů Slovinska)
Vojenská služba
Služba	JNA
Hodnost	plukovník[1]
Narození	30. říjen 1919 Lublaň, Království Jugoslávie (dnes Slovinsko)
Úmrtí	27. březen 1987 Lublaň, SFRJ (dnes Slovinsko)
Národnost	Slovinec
Ocenění	Partyzánská pamětní medaile 1941 Řád zásluh pro lid Řád republiky Řád národního osvobození Řád bratrství a jednoty
Commons	Stane Kavčič
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Kavčič se narodil v Lublani, kde také absolvoval základní školu a gymnázium.^[1] Ještě před druhou světovou válkou začal působit v odborových organizacích. V červenci 1941 vstoupil do Komunistické strany Jugoslávie. Během války byl tajemníkem okresního výboru strany ve Vrhnice, tajemníkem slovinské sekce Svazu komunistické mládeže Jugoslávie. Krátce také studoval v Sovětském svazu.

Po válce zastával funkce v mládežnické organizaci, straně i v odborech. V letech 1951 až 1956 byl místopředsedou slovinské vlády, jejím předsedou byl v období let 1967 až 1972. Od roku 1965 prosazoval Kavičič reformy, jež měly směřovat ke zlepšení hospodářské situace Slovinska, jeho participaci na ekonomických tocích i zlepšení vazeb s okolními státy. Jeho reformní úsilí však naráželo nejen na odpor části slovinského vedení, ale i na odpor nejvyššího jugoslávského vedení. Situace se ještě více vyostřila v důsledku tzv. silniční aféry. Akcentace slovinských zájmů a jeho liberální politika vyústily na podzim 1972 k jeho sesazení.^[2] Nucený důchod Kavčič využil k sepsání svých pamětí, které po jeho smrti vydali Janez Janša a Igor Bavčar.^[3]

Zemřel v březnu 1987. Na podzim 2009 byla v Lublani odhalena jeho busta.^[3]

Byl nositelem Řádu národního hrdiny, Řádu bratrství a jednoty, Řádu za zásluhy o národ a dalších vyznamenání.^[1]