Stanislav Bukovský

Stanislav Bukovský (2. května 1889 Vyškov^[1] – 14. srpna 1942 Osvětim) byl vedoucí lékař Léčebného fondu veřejných zaměstnanců v Praze,^[2] vedoucí činovník Sokola a (od 4. října 1938 do 1. prosince 1938) ministr bez portfeje pověřený správou ministerstva školství a národní osvěty.^[2]

MUDr. Stanislav Bukovský
Ministr bez portfeje (a správce ministerstva školství)
Ve funkci: 1938 – 1939
Předchůdce	Engelbert Šubert
Nástupce	Jan Kapras
Narození	2. května 1889 Vyškov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. srpna 1942 (ve věku 53 let) Osvětim Německá říše Německá říše
Alma mater	Lékařská fakulta v Praze
Zaměstnání	vedoucí lékař Léčebného fondu veřejných zaměstnanců v Praze
Profese	lékař
Commons	Stanislav Bukovský
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Bukovský v sokolském

Život

Původ, studia, první světová válka

Pocházel z Vyškova, narodil se zde ve mlýně. Už od mládí se věnoval sokolským cvičením. V roce 1913 ukončil zdárně studium na lékařské fakultě v Praze. Během první světové války narukoval, na italské frontě byl těžce zraněn na noze a nastoupil jako vojenský lékař v Praze na Hradčanech.

Mezi světovými válkami

Po skončení první světové války se věnoval činnosti v organizaci Sokol (ČOS). Byl členem Sokola Pražského.^[2] Stal se členem předsednictva ČOS, místostarostou a 8. března 1932 byl zvolen starostou.^[3] Ve funkci nahradil (až do roku 1938)^[2] zesnulého dr. Josefa Scheinera. Pak byl také starostou Svazu slovanského sokolstva^[2] a zapojil se do pořádání všesokolských sletů. V říjnu 1938 byl povolán do vlády generála Syrového jako nestraník do funkce ministra školství. Zde setrval dva měsíce.

V protektorátu

Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla organizace Sokol úředně zrušena, ale ještě před nabytím účinnosti tohoto zákazu byl Bukovský dne 8. října 1941 zatčen při hromadném zátahu německých bezpečnostních složek na sokolské funkcionáře v rámci Akce Sokol.^[2] Nejprve byl vězněn v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně, ale pak byl deportován (15. ledna 1942) spolu s dalšími zatčenými členy sokolské organizace do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl 14. srpna 1942 popraven v plynové komoře.^[2] Bylo mu 53 roků.^[4]

• Vězeňská identifikační trojfotografie Stanislava Bukovského (vězeň číslo 25 660) v Osvětimi
• 
• 
• 

Připomínka

Po roce 1945 byla po Stanislavu Bukovském pojmenována Sokolská župa Dr. Bukovského.^[2]