Stopový prvek

Stopové prvky neboli mikroprvky jsou chemické prvky, které v malém množství organismus potřebuje ke správnému vývoji. Pro faunu a většinou i pro flóru jsou důležité tyto stopové prvky: železo, fluor, jod, kobalt, měď, hořčík, mangan, vanad (pro pláštěnce) a zinek; pro výživu rostlin jsou důležité například i hliník, bor, molybden, křemík a chlor. Podílem svého zastoupení v organismech se většina stopových prvků řadí (kromě hořčíku a chlóru) mezi mikrobiogenní prvky.

Spotřeba stopových prvků je u různých organismů různá. Často jsou nutné pro účinek enzymů, jejich nedostatek může vyvolat choroby; například nedostatek boru vyvolává hnilobu u cukrové i krmné řepy, nedostatek mědi v kyselých vřesovištních půdách vyvolává „nemoc zúrodnění“ s malými obilními výnosy. Nedostatek jodu způsobuje strumu štítné žlázy u lidí, nedostatek železa poruchy tvorby krve.

V tkáních se stopové prvky nacházejí v koncentraci nižší než 50 ppm (<50 × 10⁻⁶ g/g).^[1]

Rostlinná výživa

Prvek	Úloha	Nedostatek	Zdroj (hnojiva)
Bór (B)	vývoj kořenů a buněčné stěny	slabý růst, kvetení a nasazování plodů Podrobnější informace naleznete v článku Nedostatek bóru u rostlin.	borax, kyselina boritá, Harmavit, Mikrola
Hořčík (Mg)*	centrální atom molekuly chlorofylu	chloróza Podrobnější informace naleznete v článku Nedostatek hořčíku u rostlin.	síran hořečnatý, uhličitan hořečnatý, dolomit, Fytovit, Mikrola, Thomasova moučka, 60% draselná sůl (5,5 % MgO)
Chlór (Cl)*	bobtnání plasmy koloidů, růst kořenového vlášení, vznik kyslíku ve fotosystému II. snad činnost enzymů	obvykle se neprojevuje (častější je přehnojení chlórem)	chlorid draselný, 40% draselná sůl, kainit, reformkali, citramfoska
Jód (I)	kvetení, nárůst biomasy	není známo	roztoky jódu o koncentraci 1-10 μM[2]
Kobalt (Co)	stabilizace chlorofylu, aktivace biokatalytických procesů, auxinový metabolizmus, fixace vzdušného dusíku	slabý růst v důsledku zhoršené vazby dusíku symbiotickými nitrifikačními bakteriemi	Harmavit
Křemík (Si)*	pevnost buněčné stěny, tvorba chlorofylu, příjem základních živin	houbové choroby	vysokopecní struska
Mangan (Mn)	primární fáze fotosyntézy	mezinervová chloróza až hnědnutí listů Podrobnější informace naleznete v článku Nedostatek manganu u rostlin.	uhličitan manganatý, Harmavit, Mikrola
Měď (Cu)	proteinový a sacharidový metabolizmus	chlorotické skvrny, deformace listů, zasychání vrcholů Podrobnější informace naleznete v článku Nedostatek mědi u rostlin.	Harmavit
Molybden (Mo)	fixace dusíku, metabolismus fosforu, příjem a využití železa	vyslepnutí brukvovin, světlé listy bobovitých, chloróza žilnatiny Podrobnější informace naleznete v článku Nedostatek molybdenu u rostlin.	Harmavit
Síra (S)*	biosyntéza proteinů	chloróza a pomalý růst, zejména jetele a cibulovin Podrobnější informace naleznete v článku Nedostatek síry u rostlin.	sulka, síran amonný, síran draselný, síran hořečnatý, sádra, Fytovit
Titan (Ti)*	výnosy, obsah chlorofylu, cukernatost hroznů	nižší výnosy	Harmavit Speciál, Fytovit
Zinek (Zn)	regulace metabolismu nukleových kyselin, inhibice aktivity ribonukleázy, metabolismus aminokyselin, bílkovin a cukrů	zakrslý vzrůst, bledé a asymetrické listy Podrobnější informace naleznete v článku Nedostatek zinku u rostlin.	Harmavit Speciál, síran zinečnatý
Železo (Fe)*	tvorba chlorofylu	chloróza, kalcióza	Harmavit Speciál, Fytovit, zelená skalice

* Některými autory není řazen mezi stopové prvky. Záleží mimo jiné, zda autor za hlavní živiny považuje pouze dusík, fosfor a draslík, případně i síru, hořčík a vápník. Někteří autoři od stopových prvků oddělují tzv. užitečné prvky (hliník, chlór, křemík, sodík, vanad a titan).