Strachwitzové

Strachwitzové jsou starý šlechtický rod, který pochází ze Strachovic u Vratislavi v Dolnoslezském vojvodství.^[1]

Strachwitzové
Země	Moravské markrabství Moravské markrabství Slezské vévodství Rakousko Rakousko Německo Německo
Tituly	1630 svobodný pán (Říše, Rakousko) 1798 hrabě (Prusko) 1799 hrabě (uznání pro Rakousko)
Zakladatel	Woislaus de Strachowitz
Rok založení	1285
Větve rodu	linie Zdounky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínka o rodu pochází z roku 1285; prvním známým předkem byl Woislaus de Strachowitz. Podle legendy se roku 1241 zúčastnili bratři z Strachowic bitvy u Lehnice. Přežil pouze jeden z bratří, který se poté stal předkem rytířské rodiny Strachwitz. Svobodnými pány se Strachwitzové stali v roce 1630 a titul hrabě Strachwitz von Gross-Zauche und Camminetz získali koncem 18. století.^[1]

Jedna rodová větev se v 19. století usadila na Moravě. Starší z ní se dále rozdělila - na Moravě a ve Slezsku se usadila větev hraběte Karla (1796–1866), který zakoupil slezský statek Hošťálkovy, mladší získala moravský statek Šebetov.^[1]

V červnu 1945 požádal Hugo Strachwitz pro sebe i rodinu o změnu příjmení na česky psané Strachvic.

Erb

Erb tvoří čtvrcený štít se středním štítkem. V něm je ve stříbře černá orlice se zlatou zbrojí, korunou a perisoniem na křídlech. V prvním a čtvrtém zlatém poli je uťatá černá kančí hlava s červeným řezem, druhé a třetí pole je děleno pětkrát zlatě a černě a v každém pásu má po dvou lasturách opačných tinktur. Prvním klenotem umístěným zprava jsou otevřená orlí křídla s figurou 2. a 3. pole (pokryvadla černo-zlatá a červeno-zlatá). Druhým klenotem zprava je černá, zlatě korunovaná a ozbrojená orlice s žezlem v pravém a mečem v levém spáru (pokryvadla černo-stříbrná). Třetím klenotem zprava je stříbrné a černé pštrosí pero (pokryvadla černo-zlatá a červeno-zlatá).^[1]

Sídla a panství

České země

Strachwitzové na území Čech a Moravy vlastnili například panství Zdounky, Hošťálkovy, Velké Kunětice a Šebetov.

• 
  zámek Zdounky

Slezsko

• 
  Zámek Kamieniec (Kamienitz)
• 
  Zámek Kamieniec Śląski (Gross Stein)
• 
  Zámek Stoszowice (Peterwitz)
• 
  Zámek Izbicko (Stubendorf)
• 
  Zámek Bobolice (Schräbsdorf)

Jižní Tyrolsko, Rakousko, Bavorsko

• 
  Zámek Braunsberg, jižní Tyrolsko
• 
  Zámek Neuwartenburg, Horní Rakousy
• 
  Zámek Saulburg, Dolní Bavorsko

Členové rodu

• Jan Mořic Strachwitz (1721–1781), v letech 1761–1781 pomocný biskup ve Vratislavi a mezi lety 1766 a 1781 správce pruské části diecéze (slezská větev)
• Hugo Strachwitz (1826–1904), přešel z pruské do rakouské armády
• Bedřich Strachwitz (1867–1927), manželka Karolina Thurn-Taxis (1875–1940), sňatkem získal statek a zámek ve Zdounkách, který se stal sídlem rodu.
• Hugo Strachwitz (1900–1978), manželka Anna Marie Czerninová (1905-1993). V letech 1938 a 1939 se zúčastnil všech tří deklarací zástupců české a moravské šlechty, které vyjádřily podporu české státnosti. Působil v protinacistickém odboji, po roce 1948 vystaven perzekucím a vězněn.
• Bedřich Strachvic (*1930), po roce 1948 vystaven perzekucím a vězněn, později emigroval
• Karel Strachvic (1933–1998)