Struto

Struto je tepelně pojená netkaná textilie

Technologie Struto byla vyvinuta v 80. letech 20. století na Technické univerzitě v Liberci.^[1]

Ve 2. dekádě 21. století se zabývá výrobou strutových netkaných textilií několik českých firem,^[2][3] rozsah celosvětového použití technologie Struto není veřejně známý.

Vertikálně uložená vlákna technikou struto

Princip technologie Struto

Pavučinka od mykacího stroje s příměsí vláken s nízkou tavitelností se klade s pomocí speciálního hřebene a proudu vzduchu mezi dopravní pás a drátěný rošt tak, že se tam tvoří rouno ze svisle postavených vláken (viz snímek vpravo). Rouno se zhušťuje postranním tlakem, prochází pak horkovzdušnou komorou, kde se vlákna vzájemně slepují a kompaktní textilní vrstva se po zchlazení řeže na požadovanou tloušťku.^[4]

Výroba netkané textilie

Textilie struto se vyrábějí na agregátu, který sestává ze strojů na:

rozvolňování a mísení, mykání, tvorbu rouna, slepování vláken horkým vzduchem, chlazení, řezání a svinování hotového výrobku^[5][6]

Výrobní agregát pracuje s rychlostí do 70 m/min. Např. při 2,5 m pracovní šířky se může prakticky vyrobit až 500 kg/hod. plošné textilie.^[4]

Struktura výrobku

Jako základní materiál se k výrobě struta používají umělá nebo přírodní vlákna s možnou příměsí vláken z recyklovaných textilií. Vlákenná směs musí nutně obsahovat určitý podíl materiálu s nízkou teplotou tání (např. polypropylenová nebo bikomponentní vlákna), který působí po změknutí v horkovzdušné komoře jako lepidlo.^[7] Tloušťka hotové plošné textilie se seřezává na 18–35 mm, hustota bývá v rozmezí 7–50 kg/m³ při hmotnosti 120–1700 g/m².^[4]

Vlastnosti a použití struta

Textilie má vynikající odolnost proti únavě. Např. po mnohonásobném stlačení na polovinu tloušťky se vrátí do původní polohy. Při poréznosti nad 98 % se vyznačuje velmi dobrými tepelnými a akustickými izolačními schopnostmi.^[8]

Použití: Náhrada za pěnové plasty v potazích sedadel a izolacích aut,^[2] a matrací^[9]