Stránce

Stránce (německy Stranitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se v nadmořské výšce 215 metrů na stráni nad říčkou Srpinou. Stránce byly zbořeny v sedmdesátých letech 20. století při rozšíření Velebudické výsypky. Dnes je katastrální území Stránce částí obce Bečov.

Stránce
Pohled do zámeckého dvora ve Stráncích
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Bečov
Okres	Most
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′5″ s. š., 13°41′5″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Stránce (1,56[1] km²)
Stránce
Další údaje
Zaniklé obce.cz	271
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen z obecného jména stránce označujícího malé stráně. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: z Strancze (1437) a Stranitz (1787 a 1846).^[2]

Historie

Nejstarší věrohodná písemná zmínka o Stráncích pochází z roku 1595, kdy císař Rudolf II. prodal městu Mostu mostecký hrad i se vším příslušenstvím, ke kterému náležela i ves Stránce. Ovšem už v roce 1597 město prodalo Stránce za 1 500 kop grošů Petrovi a Václavovi z Geyssingu. V roce 1654 patřila ves do panství Postoloprty hraběte Václava Michny z Vacínova. Zároveň zde byl svobodný dvůr rytmistra Zikmunda Čoliče. V roce 1662 koupila ves paní Benigna Janquinová a Stránce se staly samostatným statkem. K němu byl v roce 1684 připojen i zmíněný dvůr. V roce 1773 je jako majitel uváděn pražský měšťan František Xaver Glaser z Glasersbergu. V roce 1811 statek Stránce přešel do majetku svobodných pánů z Ottlilienfeldu, kteří ves a statek vlastnili až do zrušení poddanství v roce 1848. Poté se Stránce staly osadou obce Vtelno. Po druhé světové válce byly osadou obce Židovice.

Vesnice byla zbořena na počátku sedmdesátých let 20. století při rozšiřování důlní výsypky.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 163 obyvatel (z toho 84 mužů), z nichž bylo devadesát Čechoslováků, 72 Němců a jeden cizinec. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 34 lidí bylo bez vyznání, jeden člověk patřil k církvi československé a jeden k nezjišťovaným církvím.^[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 149 obyvatel: 71 Čechoslováků, 69 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a osm cizinců. Kromě osmi členů nezjišťovaných církví a 22 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.^[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů^[5]

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970
Obyvatelé	112	106	98	85	164	163	149	69	77	22
Domy	21	23	20	23	20	21	23	16	.	10

Pamětihodnosti

• V roce 1773 nechal vystavět František Xaver z Glasersbergu dvoukřídlý jednopatrový zámek. Zámek byl přestavěn v roce 1888. Po roce 1948 zde sídlilo jednotné zemědělské družstvo a posléze státní statek. Ze zámku se dochoval jen soubor alegorických soch čtyř ročních období, který byl umístěn do atria základní školy v Bečově.
• Barokní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1720, upravena v letech 1766 a 1879, s rokokovým oltářem z druhé poloviny 18. století.
• Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z počátku 18. století (dnes umístěna u zámku Jezeří).