Stupendemys

Stupendemys („ohromná želva“) je rod dávno vyhynulé obří miocenní želvy, formálně popsané v roce 1976 paleontologem R. C. Woodem.^[1] V současnosti jsou rozlišovány dva druhy tohoto rodu, typový S. geographicus, známý z Venezuely a Kolumbie a dále S. souzai, objevený v Brazílii.^[2]

Stupendemys Stratigrafický výskyt: Pozdní miocén až raný pliocén, asi před 13 až 5 miliony let
Kostra želvy rodu Stupendemys v expozici AMNH
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	plazi (Sauropsida)
Řád	želvy (Testudines)
Podřád	Pleurodira
Čeleď	Podocnemididae
Rod	Stupendemys Wood, 1976
Typový druh
Stupendemys geographicus Wood, 1976
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paleobiologie

Replika krunýře druhu Stupendemys geographicus v expozici muzea v Ósace

S krunýřem o délce až 3,5 metru a odhadovanou hmotností kolem 1145 kilogramů je S. geographicus jednou z největších známých želv v dějinách života na Zemi. Jedinou prokazatelně větší želvou byl nejspíš pozdně křídový severoamerický druh Archelon ischyros. Tato mořská želva dosahovala celkové délky těla až 5 metrů a odhadované hmotnosti kolem 2200 kg.^[3] Jeden z dosud největších a nejkompletněji dochovaných exemplářů byl formálně popsán ve studii, která vyšla v únoru roku 2020.^[4]

Predátory těchto obřích želv mohli být gigantičtí miocenní kajmani rodu Purussaurus, vyskytující se ve stejném životním prostředí. Svědčí o tom také objev zkamenělého zubu krokodýla, zaklesnutý do jednoho fosilního krunýře. Purussauři dosahovali hmotnosti až kolem 8 tun, mohli tedy udolat i takto velkou želvu.^[5]