Svaljava

sídlo v Zakarpatské oblasti na Ukrajině From Wikipedia, the free encyclopedia

Svaljavamap
Remove ads

Svaljava (ukrajinsky a rusínsky Свалява; maďarsky Szolyva, slovensky Svaľava, česky Svalava) je město ležící v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Je součástí okresu Mukačevo, do července 2020 bylo sídlem okresu Svaljava. Město je sídlem svaljavské městské komunity (ukrajinsky Свалявська міська громада). Částí města Svaljava je Dračyno. V roce 2025 žilo ve Svaljavě 16 871 obyvatel; v celém městě pak 17 797 obvatel.[1]

Stručná fakta Svaljava Свалява, Poloha ...

Den 21. září se slaví každoročně jako tzv. "den města".[2]

Remove ads

Geografie

Poloha

Město se nachází v centrální části Zakarpatské oblasti v údolí řeky Latorica pod pohořím zvané Poloniny. Nachází se přibližně 23 km severovýchodně od okresního města Mukačevo a přibližně 50 km od oblastního města Užhorodu. Město také sousedí s obcemi Černyk, Nelipyno, Holubyne a Dračyno.

Přířodní poměry

Město leží v údolí řeky Latorica[3], resp. na ústí říčky Svaljavka do Latorice. Je obklopeno různými vrchy, jejichž nadmořská výška se pohybuje okolo 600–700 m n. m., a které jsou pokryté hustými lesy.

V centru města se nachází dub starý přes 500 let.[2]

Remove ads

Název

Název města je slovanského původu a vznikl podle označení pro sůl.[4][2] Je tak dochován hlavně v maďarské podobě názvu (Szolyva), v ostatních slovanských jazycích se postupně vyvinul do jiné podoby. V němčině se historicky objevuje také název Schwallbach.[2]

Historie

První písemná zmínka o městě se objevuje na počátku 12. století,[2] tehdy bylo sídlo ve vlastnictví uherského šlechtického rodu. Roku 1263 je doložen název sídla v podobě Zoloa. Město se rozvinulo nejspíše na přirozeně vzniklé obchodní stezce z Uher do Haliče. Vařením místní minerální vody s vysokým obsahem soli se zde sůl také vyráběla.[2] Od 13. století bylo součástí berehovské farnosti.

Začátkem 18. století se místní obyvatelstvo zapojilo do Rakócziho povstání. Svaljava se později dostala do vlastnictví šlechtického rodu Schönbornů. V 90. letech 18. století se město stalo významným hospodářským centrem regionu, byl zprovozněn lihovar a postavena úzkorozchodná železnice. Město obdrželo povolení na pořádání trhů (1798), na kterých se prodávaly převážně proutěné výrobky a keramika. Byla zahájena výstavby silnic a mostů. V roce 1834 zde žilo okolo pěti set lidí.[5]

V roce 1881 byla přes Svaljavu postavena železniční trať ve směru Vídeň–Lvov. Tento čin dal impuls k vývozu zdejší minerální vody po rakouských zemích, což vedlo k vybudování sklárny na výrobu láhví. Vzniklo také překladiště na sušení dřeva.[6] Až do roku 1918 bylo město sídlem vlastního okresu (maďarsky Szolvyai járás). Bylo součástí župy Bereg.[7]

Thumb
Dům ve městě.

V roce 1910 bylo v posledním sčítání lidu, které bylo uskutečněno za Rakousko-Uherska, ve Svaljavě 3802 obyvatel, z toho 1698 Rusínů, 1115 Němců, 735 Maďarů a 195 Slováků.

Po rozpadu Rakouska-Uherska [8], téměř rok po skončení 1. světové války (11. 11. 1918), se v roce 1919 Podkarpatská Rus tím i Svaljava připojily k Československu. Zatímco v roce 1920 žilo ve městě 4,4 tisíce obyvatel, v roce 1939 to bylo již sedm tisíc obyvatel. Během první československé republiky se zde rozvíjel chemický průmysl.[9] Bylo zde gymnázium[10] a od roku 1921 i odborná škola.[10] Slibný vývoj ukončila maďarská anexe a druhá světová válka.

Před příchodem Rudé armády nechala německá a maďarská vojska strhnout všechny mosty a dále zničila místní nádraží.[11] Jednotky Rudé armády dosáhly Svaljavy dne 24. října 1944.[12]

Roku 1945 na základě zfalšovaného[zdroj?] referenda které organizoval SSSR pod dohledem sovětských vojsk, byla Podkarpatská Rus spolu s městem Svaljava připojeny k Ukrajinské SSR. Po skončení druhé světové války Rudá armáda v blízkosti města vybudovala koncentrační tábor, ve kterém byla vězněná převážně maďarská a německá menšina. Dnes se na jeho místě nachází památník v podobě rozlehlého parku.

Po skončení války se stala oficiálně sídlem městského typu[13] a práva města získala Svaljava roku 1957.[14] V 50. letech zde vzniklo kino, které neslo název Tarase Ševčenka (později zaniklo, dnes se zde nachází restaurace Evropa[15]). V 60. letech 20. století zde žilo 10,1 tisíce obyvatel.[4] V této době zde také byl postaven Palác kultury se sochou Ivana Franka. Vznikla zde i organizace pro kulturní aktivity maďarské národnostní menšiny.[16] Rozvíjela se zde sklářská výroba.[17]

Od roku 1991 je město součástí nezávislé Ukrajiny. Roku 1994 zde byl dokončen památník obětem Stalinových represí (z období po připojení bývalé Podkarpatské Rusi k SSSR).[18]

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 sem byl přemístěn dětský tábor Artěk.[19]

Remove ads

Ekonomika

V okolí je stáčena minerální voda.[20][21] Zastoupen je zde také potravinářský průmysl. Díky procházející železniční trati se většina místních provozů rozvíjela v její blízkosti. To je případ bývalého závodu Lesokombinátu (ukrajinsky Лісокомбінат), který nicméně po rozpadu SSSR zanikl a jeho objekty byly postupně ničeny zubem času.[22]

Církevní stavby

Thumb
Administrativní budova ve Svaljavě.

Místní řeckokatolický kostel pochází z roku 1758. Dřevěný kostel sv. Michaela vznikl v 16. století a je ukázou tzv. lemkovské architektury.[2] Další pravoslavné kostely zde vznikly v 19. století, v první polovině století dvacátého a třetí potom byl vysvěcen v roce 2010.[2]

Svaljavský Cyrilo-Metodějský ženský klášter (monastýr), postavený v 90. letech 20. století, je blízko Dračyna.[23]

Remove ads

Doprava

Nachází se zde stanice na hlavní železniční trati Lvov – Stryj – Čop, která spojuje Zakarpatskou oblast se zbytkem Ukrajiny. V obci stojí jediné nádraží.

Pochází tudy také silnice z Mukačeva k Voloveckému sedlu (M-06), která je součástí evropské silnice E50. Samotný střed města obchází po obchvatu, který vede severně od středu Svaljavy.

Školství

Ve městě stojí internátní škola,[24] několik základních škol a gymnázium.

Zdravotnictví

Svaljava má vlastní nemocnici, které během války v letech 2022–2023 pomáhaly také humanitární dodávky z Česka.

Rodáci

Partnerská města

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads