Svatý Linhart

Svatý Linhart, též Leonard či Leonhard z Noblacu, franc. též Liénard (^?- asi 5. října 559^?), jinde 570 – byl franský poustevník, mnich a misionář.

Svatý Linhart
opat
Narození	na přelomu 5. a 6. století Orléans
Úmrtí	pravděpodobně 5. října 559 Saint-Léonard-de-Noblat
Svátek	6. listopadu
Místo pohřbení	Saint-Léonard-de-Noblat, Francie
Řád	benediktini
Vyznání	křesťanství
Úřady	opat
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslavné církve, anglikánské společenství
Významné zasvěcené kostely	Seznam kostelů zasvěcených svatému Linhartovi Seznam kostelů svatého Leonarda
Atributy	mnišský oděv
Patronem	politických vězňů, vězněných lidí, válečných zajatců, pracujících žen, domácího dobytka zvl. koní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pocházel z franské šlechtické rodiny v Noblacu nedaleko Limoges. Narodil se v přesně nedoloženém roce na přelomu 5. a 6. století, za vlády merovejského krále Chlodvíka I. Křest, vzdělání a kněžské svěcení získal od remešského biskupa svatého Remigia v dómské škole v Remeši. Odmítl dvorský úřad, úřad biskupa i rodinné dědictví a odešel do pustiny jako poustevník. Později jako benediktinský mnich založil v rodném místě klášter Nobiliacum, v němž se stal opatem. Život dovršil jako misionář. Zemřel a je pohřben v Noblatu v románském kostele svého někdejšího kláštera Saint-Léonard-de-Noblat. Podle některých pramenů se tak stalo až roku 570.^[1] Proslul péčí o nemocné, exorcismem a osvobozováním křesťanských vězňů ze zajetí.

Kult

Úcta ke svatému Linhartovi se šířila ve Francii a v Německu (zejména v Bavorsku a alpských krajích) od 11. století. První životopis byl napsán roku 1030. Jeho pohřební chrám leží na trase Svatojakubské cesty, což přispělo k šíření světcova kultu poutníky. Další rozšíření úcty znamenalo zařazení Linharta mezi čtrnáct svatých pomocníků v nouzi a utrpení, kult se značně rozmohl v době barokní. Středisky Linhartova kultu byla poutní místa Inchenhofen a Aigen am Inn v horním Bavorsku (od 14. století), Ganacker v dolním Bavorsku a Tamsweg v Rakousku.

Linhart osvobozuje vězně, románská freska z kostela sv. Kryštofa v Montferrand-du-Périgord

Vyobrazení

Linhart bývá vyobrazen v černém mnišském hábitu benediktina s vlasy zastřiženými do tonzury, nebo jako opat v liturgickém oděvu s mitrou na hlavě. Jako atributy drží nejčastěji okovy (na znamení osvobození vězně), podkovu nebo svíci. Jako opat má v pravici berlu. Je-li vyobrazen v cyklu, pak to bývají tyto legendární výjevy: 1. Křest či svěcení; 2. Odchod do pustiny; 3. Osvobození krále Chlodvíka ze zajetí barbarů; 4.Stráž v táboře královny při její "těžké hodince"; 5. Z královského daru zlata a stříbra zakládá klášter; 6. Smrt v kruhu spolubratří v klášteře.

Ve skupině Čtrnácti svatých pomocníků bývá vyobrazen s krávou či volem u nohou nebo s koňskou podkovou.

Patron

Linhart je patronem fyzicky i duševně nemocných, trpících, domácího dobytka a vězňů. Patronát drží nad městem Bad Tölz v Bavorsku, kde se každoročně 9. listopadu pořádá slavnost zvaná Leonhardiritt, v Kirkopu na Maltě se poutní slavnost koná třetí neděli v srpnu.

Patrocinium v českých zemích

Podrobnější informace naleznete v článcích Kostel svatého Linharta a Kostel svatého Leonarda.

Linhartovi jsou zasvěceny přes dvě desítky kostelů a mnoho oltářů, zejména venkovských kostelů.

Výběr:

Čechy

• kostel svatého Linharta na Starém Městě pražském ze 12. století, patrně nejstarší v českých zemích; byl zbořen při asanaci staré Prahy koncem 19. století. Z kostela se dochovaly fragmenty architektonických článků a dva náhrobky v Lapidáriu Národního muzea v Praze.
• Kostel v Uhlišti u Klatov – středověký
• Kostel v Cítově
• Kostel v Čakově
• Kostel v Hlavici

Morava

• Kostel v Mušově
• Kostel v Lidéřovicích,
• kostel v Horních Studénkách na Šumpersku
• kostel ve Vysokých Žibřidovicích u Starého Města