Svidovec
pohoří na Ukrajině From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Svidovec (ukrajinsky Свидівець, Svydivec) je horské pásmo na Zakarpatské Ukrajině a geomorfologický celek Ukrajinských Karpat. Pohoří má charakter poloniny (tj. horské pastviny) a mezi jeho nejvyšší vrcholy patří Bliznica 1881 m), Drahobrat (1763 m), Dohjaska (1761 m), Tataruka (1707 m), Unharjaska (1707 m) či Trojaska (1702 m).
Trvale osídlena jsou údolí řek Tisa (včetně města Rachov) a Teresva (obec Usť-Čorna) a jižní strana (obec Kosivská Poljana a další). Východní část masivu se nachází v ukrajinském etnickém území – Huculsku..
Východní část Svidovce je součástí chráněné oblasti (asi 1 500 hektarů) – chráněného masivu Svydovetskyj (ukrajinsky Свидовецький заповідний масив), na jehož severních svazích se nachází Apšinecká rezervace (ukrajinsky Апшинецький заказник).
Některá jezera (ledovcového původu) nacházející se na hřebeni Svidovce jsou: Apšinec (1487 m n. m., v Rachovském okrese; hloubka - přes 3 m), Vorožeska (ukrajinsky Ворожеська) (1460 m n. m.; skládá se ze dvou částí – horního jezera o rozloze 0,7 ha, hlubokého 4,5 m a dolního jezera, několikanásobně menšího, hlubokého až 2 m), Herašaska (ukrajinsky Герашаська) (teplota vody v létě nízká – v červnu +10°C – +11°C; řas je málo, nejběžnější faunou jsou mikroskopičtí korýši).
Nacházejí se zde vodopády, jako například Drahobratský a Trufanec. Svidovec je lyžařská (viz Drahobrat) a turistická oblast.
V roce 2021 místní úřady schválily územní plán, podle kterého bude na území hřebene Svidovec postaven turistický komplex se sítí visutých osobních lanovek, sjezdovek, hotelové a komerční infrastruktury a větrná farma s 34 větrnými turbínami. Místní komunita a aktivisté se však tomuto rozhodnutí brání, protože se předpokládá, že výstavba povede ke zničení místního ekosystému.[1]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads